Meteora v Řecku

O tom, že Řecko bylo kolébkou naší civilizace, není sporu, nakonec tři ze sedmi divů světa se nacházely na jeho území. Bohužel se nedochovaly, stejně jako další stavby z té doby, ale i tak mají příznivci historie co obdivovat.

Ti zkušenější se nespokojí jen s prohlídkou metropole, Atén, v níž je pochopitelně spousta památek, ale zamíří do vnitrozemí, kde v severozápadní části Thesálie ční vysoko k nebi byzantské kláštery Meteora, od roku 1988 zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Meteora Řecko

Mniši se pořádně zapotili

Tyto nepřístupné končiny jakoby magickou silou od středověku přitahovaly ortodoxní mnichy a poustevníky, začali se zde usazovat už v jedenáctém století.

První klášter byl však založen až v roce 1356 – na skále ve výšce 534 metrů. Říkalo se mu Meteoro, což znamená vznášející, a to podle dojmu, který při pohledu z dálky vzbuzoval. Název se ujal a podle něj (v množném čísle) se používal i pro další kláštery.

Nejvíc, 24, jich vzniklo mezi patnáctým a šestnáctým stoletím. Postavit je bylo extrémně náročné, materiál i nářadí museli mniši vynášet na svých zádech či pomocí košů.

Meteora Thesálie

Schodiště si vynutili turisté

Jedinou mechanizaci, kterou měli, byl rumpál a kladka. Schodiště i kamenné žebříky se na skalách objevily až mnohem později, kdy se turisté nespokojili jen s tím, že si budou náboženské komplexy prohlížet z dálky, chtěli spatřit i vnitřní prostory.

interiér kláštera Meteora v Řecku

Měli ostatně důvod. Kláštery jsou vyzdobeny přenádhernými freskami, ikonami – mimo jiné i od známého umělce Theofana Krétského – a zařízeny drahocenným vyřezávaným nábytkem.

Ježíš v klášteře Meteora

Hodnostáři odešli na ostrov

I kláštery v Řecku ovšem zažily po vzestupu také pád, ten začal v osmnáctém století poté, co byla na opuštěném a nepřístupném ostrově Athos u Chalkidiki založena pravoslavná „mnišská republika“ a mnozí vysocí církevní hodnostáři tam přesídlili.

Dnes jich je církevními řeholníky trvale obydleno pouze šest – Metamorfosis, Varlaam (mužský), Roussanu (ženský), Boží trojice a dvou Svatých, konkrétně Štěpána a Mikuláše.

byzantský klášter Meteora

Z většiny budov zbyly trosky

Další jsou dnes už bohužel neobývané. Některé leží v troskách, z jiných zůstaly jenom zbytky zdí a dají se objevit – až po bedlivém zkoumání dalekohledem – na vrcholcích horských masivů z hnědého pískovce, pocházejících z třetihorní doby, někdy před 60 miliony lety.

Mniši v těch fungujících mají kromě modlení a denních povinností na starost pečovat o vzácné památky a starobylý mobiliář. Nutno podotknout, že to dělají opravdu vzorně.

vnitřní prostory v klášteře Meteora

Kraťasy dovnitř nesmějí

Prohlídka kláštera je pro každého turistu velkým zážitkem, i díky krkolomné cestě, kterou je třeba zdolat. Kdo má strach z výšek, raději by se neměl moc otáčet. Při vstupu pak platí striktně dodržovaná pravidla, například muži nesmějí mít trička s krátkými rukávy či šortky.

U vchodu si však mohou půjčit dlouhé sukně, u žen jsou zapovězeny hluboké výstřihy, kalhoty a odhalená ramena, ale i pro ně se nějaké náhradní oblečení najde.

výzdoba kláštera Meteora

Share Button

Diskuze

komentářů