Efez, který dnes leží v Turecku, byl velkoměstem v době, kdy Řím ještě nebyl na mapě. V době největšího rozvoje tu žilo na tehdejší dobu astronomických 250 tisíc obyvatel. Proslavil se hlavně díky chrámu své patronky, bohyně Artemis. Ten patřil mezi sedm divů světa, je zároveň jediný, na jehož zkáze se podílel člověk, nikoliv čas, zemětřesení či jiné přírodní živly.
V roce 356 ho zapálil pomatený mladík Hérostratos, aby svým činem vešel do dějin. Naštvaní obyvatelé mu to chtěli překazit tím, že před popravou veřejně zakázali vyslovit jeho jméno. Historik Theopompos z Chiu ale toto tabu porušil, což mělo za následek, že v psychologii se dodnes používá termín herostratismus pro chorobnou touhu stát se za každou cenu slavným.
Ze světového divu zůstal jediný sloup
O monumentálních rozměrech si lze udělat představu podle toho, že byl 4x větší než Parthenon v Aténách! Stavěl se 120 let a byl (sice ne už v původní velikosti i kráse) obnoven. Poprvé Alexandrem Velikým. Protože si přivlastnil božský statut, místní ho nejprve odmítli s tím, že nepřísluší jednomu Bohu, aby druhému stavěl chrám, ale on si jako vždy prosadil svou.
Roku 334 př. n. l. nechal chrám zbudovat podle plánů architekta Deinokrata. Osud mu sice tentokrát popřál o něco delší existenci, ale v roce 262 (nebo 3) byl vypleněn divokým kmenem Gótů. Byzantský císař Theodosius z něj pak v tažení proti pohanským chrámům udělal sklad kamene a lom, zbytek dal odvézt Justinián do Konstantinopole na výstavbu chrámu Hagia Sofia. Jediný z původních 125 sloupů objevil v roce 1869 anglický archeolog J. T. Wood.
Celsovu knihovnu poškodilo zemětřesení
Efez (mapa) byl i přesto dlouho jedním z nejvýznamnějších měst, které lákalo slavné osobnosti antického světa. Pověstné hody tu pořádal Lukullus, řečnil zde Cicero, oblíbil si ho Caesar. Paradoxně v něm našli azyl i jeho vrahové Cassius a Brutus. Navštívili ho rovněž Marcus Antonius s Kleopatrou. Podle názoru některých badatelů zde žily a zemřely Panna Marie i Marie Magdalena, zcela určitě tady našel poslední odpočinek apoštol – a zřejmě i Ježíšův nevlastní bratr – Jan.
I přes zničení nejskvělejší památky tu zůstaly další a lákají příznivce historie a umění, např. Trajánova fontána, kolonáda nebo poměrně zachovalá Celsova knihovna z roku 117. Tu sice v roce 1000 poškodilo zemětřesení, nejcennější sochy v průčelí, představující Sofii (moudrost), Arete (ctnost), Ennoiu (intelekt) a Episteme (vědění), se naštěstí zachovaly.
Efez zřejmě skrývá další tajemství
Zajímavý je i Hadriánův chrám, vystavěný na počest návštěvy císaře. V průčelí lze prohlédnout mramorové reliéfy s bájnými božstvy, v okolních domech pak nádherné nástěnné malby. Zůstaly i zbytky Herkulovy brány, kde byl slavný rek zahalený do lví kůže, Domiciánův chrám i Variovy lázně, vůbec první vybavené kanalizačním odpadem a krytými toaletami. Právě tam se prý probíraly nejdůležitější záležitosti politiky.
Je tu i jeskyně sedmi křesťanů, ti v ní prý byli úmyslně zazděni a usnuli na dvě stě let, pak je probudilo zemětřesení. Asi usoudili, že žili moc dlouho, tak hned zemřeli. Efez v Turecku skrývá i další tajemství, archeologové zatím prozkoumali pouhých 15 %. A koho památky omrzí, může vyrazit na zdejší pláž…