Největší žijící primáti jsou před vyhynutím. Pár jich lze spatřit v kdejaké zoo, nicméně to se nikdy nemůže vyrovnat zážitku pozorovat obří zvířata z blízkosti několika metrů! Pokud máte odvahu a výdrž, můžete za nimi vyrazit do Afriky, konkrétně do Virungy Volcano.
Nejvíc jich je kolem sopky
Oblast, kde žije na 800 goril, se rozkládá mezi Rwandou, Republikou Kongo a Ugandou. Každému státu patří určitá část území. Na jihu národního parku Virunga je sopka Mikeno, kde se gorily nejvíce zdržují.
Pohybují se ve skupinách, každou tvoří 12 až 30 jedinců. Skupinu vždy vede hlavní samec, kterému se říká Silverback.
Strávíte s nimi celou hodinu
„Není to zrovna procházka růžovým sadem. Musíte přes džungli, kde nejsou udělané cesty. Občas jsme se museli prosekávat mačetou,“ popsala fotografka Markéta Schusterová s tím, že gorily se samozřejmě rády přemísťují. Ve čtyři hodiny ráno vyrážejí místní stopaři – každý k určité skupině. Když ji najdou, dají vysílačkou zprávu, kam se ten den půjde.
Člověk, který chce získat povolení zúčastnit se adrenalinového dobrodružství, musí počítat s tím, že to není levná záležitost. Připravte si 750 amerických dolarů na osobu!
„Vzhledem k tomu, že gorily jsou chráněné, vedení parku povolilo pouze osm lidí denně ke každé skupině. Když je vypátráte, máte jen hodinu na pozorování,“ vysvětluje Schusterová.
Gorily vám samy od sebe neublíží
Pokud nejste v kondici, začněte trénovat. „Cesta je dost náročná. Záleží na tom, jak jsou gorily daleko. Můžete jít pětačtyřicet minut, ale i šest hodin. Naše skupina šla čtyři a půl hodiny ve vedru do kopce. Pak začalo pršet a všechno se změnilo v bahno,“ svěřila se fotografka.
Kýžená odměna na sebe ale nenechala dlouho čekat. „Silverback je obrovský. Stála jsem od něj čtyři metry! Měla jsem z něj obrovský respekt. Jemu ale vůbec nevadilo, že ho pozorujeme. Místní mi vysvětlovali, že gorily nás berou jako další zvířata, a pokud nepřekročíme hranici nebo neuděláme něco, co by jim vadilo, nic se nám nestane,“ vysvětlila Markéta a přidala další nezapomenutelný zážitek.
„Kráčeli jsme po velice úzké cestičce, šla jsem poslední. Najednou za mnou něco zachrastilo, otočila jsem se a uviděla jsem, že za mnou jde gorila a nese měsíční gorilí miminko. Polilo mě horko, uhnula jsem a vmáčkla se do křoví. Otřela se mi o nohu a v klidu prošla kolem mě! Neskutečný zážitek!“
Zajímavosti na závěr:
Stejné gorily jste mohli vidět ve filmu Gorily v mlze (1988).
Dokument Virunga (2014) pojednává o případech, kdy byli strážci parku napadeni, nebo dokonce zavražděni, když se snažili gorily chránit.
Foto – Markéta Schusterová