Grenadu, ostrovní stát v Karibském moři, si lidé pletou s Granadou. Ta leží poblíž Nikaraguy (když nepočítáme tu „originální“ španělskou) a je fakt, že původně se jmenovala stejně.
Když ji objevil legendární Kolumbus, chtěl, aby nesla název Concepción (Zrození). Jenomže posádka to sborově odmítla a kvůli podobnosti krajiny s Andalusií prosadila Granadu.
Britové nakonec zvítězili nad Francouzi
Španělé se na tomto území ale (neznámo proč) nikdy neusadili. Když ho později prodali Francouzům, ti ho přizpůsobili svému jazyku, což obnášelo změnu písmena „a“ na „e“ a vepředu přidání nezbytného mluvnického členu Le.
V roce 1763 – po Francií prohrané sedmileté válce – připadl ostrov Le Grenade Britům, kteří jeho název upravili na nynější podobu Grenada. Francouzi ho dobyli znovu v roce 1779, ale opět o něj, tentokrát na základě Versailleského míru z roku 1783, ve prospěch Britů definitivně přišli.
Britskou kolonií Grenada byla až do 7. února 1974, kdy se osamostatnila a stala se členskou zemí Commonwealthu, tedy volného sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých dominií a kolonií. Hlavou státu je královna Alžběta II., reprezentovaná generální guvernérkou Cécile La Grenade.
Saint George’s je pýchou celého Karibiku
V Grenadě najdeme podle názoru mnohých cestovatelů nejkrásnější město Karibiku – Saint George’s. Má asi osm tisíc obyvatel, je pojmenované po svatém Jiřím, patronu Anglie.
Některé památky byly v roce 2004 zničeny extrémně silným hurikánem Ivan, naštěstí se ale Saint George’s pořád může pyšnit starým přístavem s kamennými domy z osmnáctého století.
Potápěči zažijí úžasnou podívanou
Raritou jsou podvodní sochy v životní velikosti z roku 2006, vzdálené 10 minut jízdy člunem. Těch je 65, při prvním spatření vypadají až děsivě, což jejich tvůrce Jason deCaires Taylor zamýšlel. Hlavním posláním soch je však regenerace mořského života.
Časem totiž obrůstají korály a mořskými rostlinami. Záměrem je i skutečnost, že sousoší je při každém ponoru trochu jiné, takže potápěči se určitě nenudí. Toto podvodní muzeum není jediným na světě, více se o tomto projektu dozvíte ZDE.
Selfie si uděláte na pevnosti
Pozornost poutají i malebná náměstíčka a rušné pouličními trhy, kde se nejvíc nabízí voňavý klenot ostrova, muškátový oříšek. Vysoko nahoře se pak tyčí pevnost, odkud lze městečko vidět jako na dlani. Tím turisté krátkou prohlídku zpravidla končí.
Poté většina zamíří na čisté a bílé pláže, někde rozčleněné četnými zátokami a zálivy. Příjemné je, že mořská voda si drží celoročně teplotu okolo 28 °C.
Grenada přitahuje pozornost také políčky
Když turisté nachytají dostatek bronzu, nebo je lenošení přestane bavit, vydají se na výlety do krajiny. Ta je sopečného původu, má množství úrodné půdy. Všude lze vidět malá i větší políčka v nejrůznějších odstínech, hlavně zelené a žluté, což je pastva pro oči.
Je tu rovněž několik řek, ale tečou velmi prudce a odvážit se sjet je na raftu může jen velmi zkušený vodák. Mnohem příjemnější je navštívit některé termální prameny.
Indiáni spáchali hromadnou sebevraždu
Značnou část krajiny pokrývají husté lesy, místy je střídají křišťálově čistá horská jezera. Nejvyšším bodem je Hora svaté Kateřiny (840 m), jako stvořená pro kochání se krásnou okolní přírodou. I proto se ostrovnímu státu Grenada někdy říká „poslední ráj na Zemi“…
To si mysleli i Indiáni, kteří nelibě nesli kolonizaci. Nakonec jich zbylo čtyřicet, a tak v roce 1651 společně skočili na protest z třicetimetrového útesu…
Od té doby se mu říká Vrch skokanů a je dost navštěvovaný. Ironií osudu ale právě Francouzi tu začali ve velkém pěstovat dnes hlavní vývozní artikl, již zmíněný muškátový oříšek. Tomu se ve stálém horku daří, stejně jako zázvoru.
Bílá magie prý dokáže léčit psychiku
Kromě polí tu spatříme i pralesy. Nejsou moc velké, zato plné zvěře – od malých opiček až po exoticky barevné motýly. Velkých šelem se není třeba obávat, takže je lze bez obav navštěvovat.
Nedoporučuje se sem jezdit mimo hlavní turistickou sezónu, zejména od konce srpna do začátku ledna, kdy z východu přicházejí časté hurikány. Kdo zamíří hlouběji do nitra ostrova Grenada, narazí na malé vesničky, kde lze s troškou štěstí zažít místní obřady.
Nejtajemnějších jsou ty, co souvisejí s kultem zvaným obeah. Ten je podobný známému vúdú, až na to, že nejde o černou magii, ale o bílou, která lečí – hlavně duševní choroby…