národní památník Mount Rushmore

Monumentální, osmnáct metrů vysoké portréty prezidentů, vytesané do skály poblíž města Keystone v Jižní Dakotě, patří k nejnavštěvovanějším místům USA.

Ročně sem zavítají téměř tři miliony lidí, na rozdíl od ostatních památek jsou cizinci spíš v menšině. Pro patriotistické Američany ztělesňuje národní památník Mount Rushmore (mapa) víru, že byli bohem předurčeni obsadit celý kontinent.

Indiáni museli chtě nechtě ustoupit

To si ovšem nemyslely původní indiánské kmeny. Obří skulptury vznikly bez jejich souhlasu na posvátných místech uctívaných předky, ale protesty jako obvykle nikdo nebral v úvahu

Zapadlý stát Jižní Dakota totiž potřeboval lákadlo pro turisty, což se povedlo. Mount Rushmore i dnes představuje jeden z hlavních zdrojů jeho příjmů. Původně se ale o prezidentech neuvažovalo.

I když s myšlenkou vytesat jejich podobu do skály přišel už počátkem dvacátých let minulého století historik Doane Robinson, místní aktivisté dávali přednost hrdinům Divokého západu.

národní památník Mount Rushmore

Autor památníku byl členem Kukluxklanu

Pro osloveného autora Gutzona Borgluma, který měl s „obřími politiky“ zkušenosti (u Atlanty vytesal do skály tři portréty vůdců otrokářské Konfederace), byl ovšem Buffalo Bill málo.

Prosazoval, že jeho práce musí mít celonárodní charakter. Obdivoval Lincolna, takže přišel se změnou. Kaňkou na jeho nadšeném vlastenectví ovšem bylo členství v rasistickém Kukluxklanu…

Nápad schválil prezident Calvin Coolidge a jako republikán prosadil, že kromě „povinného“ Washingtona, ten je na sousoší Mount Rushmore logicky nejvýraznější, musí převažovat členové jeho strany.

Výběr tedy padl na Abrahama Lincolna, Theodora Roosevelta a Thomase Jeffersona, i když by se jistě našli další kandidáti na tuto poctu. Práce začaly v roce 1927, trvaly do 31. října 1941.

Mount Rushmore musel dokončit Borglumův syn

Autor se toho nedožil, zemřel na embolii asi půl roku předtím. Dílo dokončil jeho syn a upustil od plánu zabudovat dovnitř soch důmyslnou skrýš s důležitými dokumenty americké historie.

Stejně jako ve filmu Pupendo mělo jít o „poselství budoucím generacím“. Náklady totiž byly už i tak astronomické, Mount Rushmore přišel na téměř 1 000 000 dolarů v tehdejších cenách, což nebylo zrovna málo.

Padl i původní plán, aby postavy byly později vytesány až do pasu. Zhruba šest neděl poté došlo k útoku na Pearl Harbor, takže Američané měli trochu jiné starosti a priority.

národní památník Mount Rushmore

Všichni dělníci realizaci kupodivu přežili

Tesání monumentálních portrétů zaměstnalo na čtrnáct let čtyři sta dělníků. Vzhledem k výšce 1745 metrů, v níž pracovali, a rozloze 5,17 km2 je téměř zázrak, že nikdo nezemřel na úraz.

Ze skály bylo odstraněno neuvěřitelných 450 tisíc tun kamenů. I když Američané stojí před výtvorem s pomalu posvátnou úctou, ostatní turisté to až tak moc neprožívají, zvlášť ti naši.

Hlavně starší generaci totiž Mount Rushmore silně připomíná Stalinův pomník a další předimenzované stavby spojené s nevkusem z éry sovětského budovatelství…

Splašený kůň teprve čeká na dokončení

Jak bylo řečeno, hora Rushmore v Black Hills byla pro Indiány posvátná, jejich potomci se tak rozhodli odpovědět stejnou zbraní a začali poblíž památníku Mount Rushmore stavět sochu náčelníka Splašeného koně (mapa).

Splašený kůň

Ten byl strůjcem porážky generála Custera v bitvě u Little Bighornu, asi nejznámější v dějinách USA. A aby dokázali, kdo býval v této zemi kdysi pánem, má Crazy Horse po dokončení měřit 172 metrů!

Díky tomu se má stát nejvyšší sochou světa. Zatím je ale hotová jenom hlava, poznat se dá i ruka o délce fotbalového hřiště. Práce postupují pomalu (začaly v roce 1948), schází víc financí.

Sponzoři se k tomuto dílu nestaví nadšeně, vyvražďování a vysídlování původních obyvatel je pro ty současné dost citlivou záležitostí. Nicméně sem míří milion návštěvníků ročně…

Splašený kůň

Share Button

Diskuze

komentářů