opuštěný maják

Ohňová země v Patagonii leží až na samém konci světa. Je nehostinná, větrná, nepřístupná, pro ideální dovolenou opravdu nic moc. Přesto si na návštěvnost v sezóně, která začíná tak koncem října, stěžovat nemůže. Je hlavně cílem dobrodruhů, tedy těch bohatých – cesta i pobyt stojí hodně peněz.

Většina se plaví trajektem, jiní letí malým letadlem z Punta Arenas, možností je rovněž cesta autobusem. Dá se sem dostat i z Buenos Aires, ale dost komplikovaně.

město Punta Arenas

Objevil ji portugalský mořeplavec

Krajině dal název legendární mořeplavec Fernando Magallanes (portugalsky Fernão de Magalhães), který ji v roce 1520 objevil. Když ji totiž v noci míjel, byla i přes opatrnost jeho loď zpozorována domorodými indiány.

Náhle se před ním rozsvítily tisíce ohňů, na blížící se nebezpečí upozorňovaly kmeny na obou březích i rybářské bárky na moři. V pozdějším výsadku mu ale nezabránily.

národní park Tierra Del Fuego

Už tehdy byly u pobřeží typické silné poryvy větru, přecházejí ve vytí. Když se k tomu přidal hukot obrovských vln, mohlo to na slabé povahy působit až depresivně.

Ale paradoxně právě nepříjemné pocity a divoká krajina sem lákají odvážlivce, ti se pak obvykle vydají prozkoumat neméně nehostinné vnitrozemí.

Ohňová země

Tam lze často narazit na ovce, někde mají i chovné stanice. Jedna z nejstarších se jmenuje Sara, leží obklopena četnými pastvinami, jde spíše o menší osadu.

Funguje jako „samostatná jednotka“. Je v ní škola, pekárna, pánský klub a všechno, co potřebuje potulný pastevec ke spokojenému životu po návratu z volné přírody.

Ohňová země vyžaduje kompas

Městy Ohňová země zrovna neoplývá, jedním z nejnavštěvovanějších je Ushuaia (mapa). Rozprostírá se jen 11 km od národního parku Tierra Del Fuego, nejjižnějšího na světě, několikrát denně tam jezdí mikrobusy.

město Ushuaia

Vybírá se vstupné, jeho výše závisí na sezóně, obvykle jde tak o 100 až 120 Kč. Turista si může vybrat z mnoha tras podle kondice, jednodenní i náročnou túru na pár dní.

Jeden zabere jen výstup do sedla Oveja, za nímž se táhne zdánlivě nekonečný pás jezer, lesů i horského masivu And. Doporučuje se vzít kompas a nastavit výchozí bod.

Jinak se tu totiž dá bloudit hodně dlouho, nějaká značení neexistují. Nutná je i výbava do chladného počasí, přestože na pobřeží, odkud se vychází, může být vedro.

národní park Tierra Del Fuego

Výlet do Antarktidy není za hubičku

Jsou i nenáročnější výlety, třeba do lesnaté pahorkatiny, dále procházky podél pobřeží, méně obtížné výstupy na hřebeny hor, návštěva bobří hráze nebo osamoceného majáku.

Místo, odkud už žádná další cesta nevede, se jmenuje Bahía Lapatia. Jde o dost dlouhé molo, na jehož konci je sice hezká krajina, ale jinak už vůbec, vůbec nic…

Bahía Lapatia

Jde o poslední záchytný bod americké pevniny, dál už je jen země ledu – Antarktida. Tam se lze sice dostat ledoborci, ale desetidenní výlet vyjde tak na 3 000 dolarů.

Antarktida

Hodně lidí dá tudíž přednost jinému nevšednímu zážitku – projížďce po průlivu, kde lze spatřit velryby (bez záruky) nebo tučňáka patagonského, největší svého druhu vůbec.

Při dobrém počasí jsou k dispozici nádherné výhledy na kanál Beagle a ostrůvky kolem. Ohňová země je rozdělena mezi Argentinu a Chile, tomu připadla větší část (cca 62 %).

kanál Beagle

A to včetně největšího města Punta Arenas. Tam je oblíbeným výletním místem Cerro Mirador Ski Center s hezkým výhledem na Magalhãesův průliv.

Ohňová země

Share Button

Diskuze

komentářů