Mnozí turisté, kteří přijedou na Maltu, netuší, že tato malá ostrovní země ve Středozemním moři hrála velkou roli ve vývoji lidstva. Byla totiž poprvé osídlena už kolem 5. tisíciletí před naším letopočtem.
Navzdory malé rozloze je (vedle Palestiny) kolébkou megalitické kultury. Z nejstarších nálezů se zachovala hlavně keramika, z pozdějších pak už velké – zřejmě chrámové – komplexy. Jaký národ je ovšem postavil, zůstává nerozluštěnou záhadou.
Stavitelé byli značně vyspělí
Možná jeho příslušníci přišli ze Sicílie, téměř jistě šlo o matriarchální společnost. Ovšem nikdo neví, jak zanikla, jen to, že po nich země zůstala pět set let neobydlená.
Nedochovaly se mytické báje, prostě nic, kromě četných staveb, které předběhly čas a jsou rozesety po ostrově. Jeden komplex se nachází ve městě Tarxien (mapa), asi 7 km od metropole Valletty, a dokazuje technickou vyspělost dávných obyvatel Malty.
Nejstarší ze tří – na sebe napojených – chrámů pochází přibližně z roku 3100 před Kristem, nejmladší vznikl asi o 700 let později, všechny je ohraničovala mohutná obvodová zeď. Byly objeveny v roce 1914.
Náhodně na ně narazil rolník
Všechny se vyznačují dobře zachovalými ornamenty a reliéfy na kamenech, mimo spirál jsou na nich patrné různé zvířecí motivy. Z kamenných válečků nalezených opodál pak lze také usuzovat, jak asi starobylí stavaři postupovali.
Tento prehistorický komplex je právě díky pozoruhodnému zdobení stěn archeology považován za jeden ze zázraků lidské dovednosti z doby, kdy se to jaksi nečekalo.
Zatímco ve většině světa žily jen roztroušené kmeny, zde už fungovala organizovaná společnost, zřejmě hierarchicky uspořádaná. Proč ale opustila nejen chrámy (později sloužily jako krematoria a úložiště popela mrtvých), ale i celou zemi? To nikdo neví…
Chrámy v tehdejší osadě Tarxien byly objeveny náhodou, když si rolník obdělávající pole stěžoval, že mu v práci překážejí jakési balvany, které se mu válí na pozemcích.
Ženy měly výsadní postavení
Následný průzkum odhalil, že nejde o nahodilý jev, ale o pozůstatky prastarých budov, a začaly archeologické práce. Vzhledem ke kamenitému terénu postupovaly pomalu, všechny stavby byly plně odkryty až během druhé světové války.
Bylo pak rozhodnuto, že veškeré vzácné nálezy, které lze přemístit, budou pro jistotu převezeny do Národního archeologického muzea ve Vallettě.
Nejcennějším předmětem byla obří třímetrová socha Velké Matky, z ní bohužel ale zbyla jen spodní část. Ta symbolizovala bohyni, která měla bdít nad vším neživým i živým na světě, víra v mužské bohy se tehdy nekonala, ženy byly důležitější.
Na jejich plodnosti závisel osud všech, proto byly uctívány jako vládkyně světa. Muži to asi ve své ješitnosti nesli nelibě, a aby získali převahu, použili nečestný fígl. Začali původ připisovat ne člověku, ale bohu. Ten oplodnil pozemšťanku a jejich syn se stal jeho nástupcem v lidské podobě. Jenomže to je už jiný příběh.
Památky uvidíte nejen ve městě Tarxien
Neznámá civilizace nepostavila pouze chrámy v dávné osadě Tarxien, které jsou nejzachovalejší, ale celkem 45 staveb.
Za návštěvu stojí lokality Mnajdra i Hagar Qim. Výhodou je, že výlet k nim zabere jen málo času, maximálně den, někde i půl, všechny jsou snadno dosažitelné od moře…