Bulharsko bylo jednou ze zemědělských i vinařských velmocí v Evropě, ale po pádu socialismu došlo k hromadnému exodu mladých lidí do měst a venkov se téměř vylidnil. Najdeme tu kilometry polí, kde není nikdo, kdo by zasel, natož sklízel. Vinice zarostlé plevelem trhají srdce milovníkům vína, kdy nesklizené hrozny plesniví na sluncem provoněné, úrodné zemi.
S tím se při toulkách krajinou odmítl smířit světově uznávaný flétnista Ivan Todoroff a rozhodl se vzkřísit upadající slávu bulharského vína, kdysi oblíbeného i u nás. Pamětníci si určitě vzpomenou na Mavrud.
Kvůli vlastní značce omezil koncertní činnost
Ivan Todoroff neponechal nic náhodě. Nejprve pečlivě hledal nejlepší „terroir“. Našel ho ve vsi Brestovica, v půlce cesty ze Sofie do Plovdivu (mapa), kde je půda nejen úrodná, ale obsahuje i dostatek železa a má správný poměr jílu a písku.
Tím se v ní udržuje dostatek vláhy, zůstává vzdušná. A v oblasti Thrácké nížiny je dostatek slunečných dnů, které réva potřebuje. Špičkové víno se dnes ale nedá vyrábět bez financování do moderních technologií.
Naštěstí Ivan Todoroff peníze měl a investoval je do snu, kvůli kterému omezil i koncertování. A věděl, že potřebuje i místo, které na návštěvníky zapůsobí geniem loci tak, aby neodolali a odvezli si láhev vína.
Většinou ne jen jednu. Každá má číslo a „rodný list“, aby byla zaručena absolutní kontrola kvality, které Todoroff dává přednost před kvantitou. Ročně vyrobí 260 000 lahví, i když by mohl mnohem víc.
Sbírají se proto jen nejlepší a nejplnější hrozny, ručně, bez mechanizace, brzy ráno nebo večer, aby neměly moc vysokou teplotu, která by mohla zpomalit proces fermentace a zrání v obřích nerezových tancích. Tam stráví různě dlouhou dobu.
Ivan Todoroff nepoužívá žádné chemické postřiky, vše je čistě přírodní. Před tím, než zasadil první révu, nechal důsledně zrekultivovat půdu kontaminovanou průmyslovými hnojivy.
Todoroff zdokonalil slavnou odrůdu Mavrud
K jeho strategii patří, že si návštěvníci nejdřív prohlédnou celé technologické zázemí, aby nekupovali „zajíce v pytli“, a pak je pozve na ochutnávku a jídlo do stylově zařízené restaurace.
Pokud jde o odrůdu, rozhodl se dovést k naprosté dokonalosti jeho srdci nejbližší a navíc typicky bulharskou (nikde jinde ji nenajdete) – Mavrud, ta se stala jeho „vlajkovou lodí“.
Jde o excelentní víno, živé, plné slunce, sladkého ovoce s nádechem vanilky. Jeho rubínově tmavá barva svádí k napití už na první pohled, i proto se jeho věhlas brzy rozšířil také mezi vyhlášenými sommeliery.
Skutečnost, že dozrává v barikových sudech, mu dodá nenapodobitelný buket višní, skořice, hřebíčku, čokolády a vanilky. Třísloviny se snoubí s vůní dřeva, jehož buket je patrný už při očichání, neřkuli napití.
I když se Mavrud stal pýchou, pěstují se také další známé odrůdy – Merlot a Cabernet Sauvignon, které v úrodné půdě, na níž před mnoha staletími sídlili tajemní Thrákové, představují své nejlepší vlastnosti.
Mezi skalní příznivce se řadí i princ Charles
Todoroff se řadí mezi exkluzivní značky nejen na území Bulharska, získal certifikaci na anglickém dvoře na výslovné doporučení prince Charlese, pije ho i belgický král Albert II. či bývalý bulharský car Simeon.
Objednávají si ho rovněž luxusní restaurace a hotely. V Česku je k dostání v některých vinotékách. Hodně populární je řada Teres 2001, nese jméno po bájném thráckém vládci a jen určena spíš pro fajnšmekry.
Hlavně Thracians Mystery 2001 Cabernet Sauvignon Reserve, ojedinělé chuti smetany a višní v čokoládě, které se vzájemně doplňují s aroma vanilky. Zkrátka a dobře – vína Todoroff rozhodně stojí za napití!