Kanárský ostrov Lanzarote navždy změnilo v roce 1736 silné zemětřesení. Zelenou krajinu s bujnou vegetací tehdy vystřídala lávová pole. Přesto sem každý rok proudí houfy turistů.
Kuchaři ušetří za elektřinu
Turisty často přitahuje právě specifický ráz ostrova, který se těžko najde někde jinde na světě. Jeho povrch je kvůli červenohnědé barvě přirovnáván k Marsu, možná i proto se tady točil známý film Planeta opic. Je fakt, že krajina může sice místy působit trochu bezútěšně, ale když mezi krátery občas vykoukne oáza kaktusů či fíkovníků, srdce romantika hned pookřeje.
Většina turistických atrakcí je dílem přírody. (Říká se, že ztuhlé lávy je tady tolik, že by si jí mohl každý člověk odsud odvézt půl metráku!) Mezi nejznámější patří překrásné jezero El Golfo vytvořené z kráteru s čistě zelenou vodou, kde je vyšší obsah soli než v Mrtvém moři, a národní park Timanfaya, na jehož vrcholu se nachází restaurace postavená přímo na kráteru.
Podává se tam jídlo upečené v horké lávě, jež z něj vytéká. Kuchaři, kteří díky ní ušetří za energii, s oblibou demonstrují její sílu vhozením kusu dřeva – to vzápětí vzplane. V této restauraci však nabízejí převážně tradiční steaky. Kdo chce ochutnat pravou místní kuchyni, měl by zajít do nějaké menší hospůdky ve vesničce, kam moc turistů nechodí…
Je libo králík na víně?
Národním jídlem Lanzarote je králík, stejný jako u nás. Ten se ale na den či dva naloží do speciální marinády, poté dusí a zalévá výtečným vínem. Přílohou jsou malé brambory vařené i se slupkou v mořské vodě. Předtím se obvykle servíruje rybí polévka, hustá natolik, že v ní stojí lžíce. Pikantní omáčky mojo se jí během hlavního jídla, nebo jako předkrm.
Výtečné je gofiu, pokrm původních obyvatel, vyrobený z pražené mouky tří druhů (pšeničné, žitné a kukuřičné). Ten nahrazuje chleba, nebo se jako směs přidává do různých pokrmů. Na tuto specialitu nenarazíte všude, chce to mít trochu štěstí.
Těžko se dá uvěřit tomu, že se v tak pusté zemi může dařit vinné révě, ale je to tak. Nejsou to pochopitelně velké keře, ale miniaturní „zakrslíky“, pečlivě skryté před větrem i sluncem. Naštěstí láva stále udržuje určitou vlhkost a právě ta zajišťuje, že zdejší červené víno je velmi chutné – i když pro našince přece jen trochu silnější. Většina produkce se během sezóny stihne vypít, avšak jednu až dvě láhve jako suvenýr bez větších problému seženete. Na Lanzarote samozřejmě najdete i celou řadu hezkých pláží se snadným přístupem do moře…
