Kréta je nejjižnějším a největším z přibližně stovky obydlených ostrovů spadajících pod řeckou správu. Narodil se zde Zeus, odsud vzlétl k nebesům Ikaros. Poté, co jeho otec Daidalos vystavěl labyrint pro Mínótaura, obludu s tělem člověka a hlavou býka…
Palác Knóssos objevil Evans
Když v roce 1900 britský archeolog Evans odkryl zbytky velkolepého královského paláce v bývalém sídelním městě Knóssu, které s nádhernými freskami přetrvaly tisíciletí, potvrdilo se, že pověst nelhala. Spletitý systém chodeb i půdorys stavby připomínaly velké bludiště natolik, že umlkli i největší pochybovači.
Zvlášť když se nalezly kromě nejstaršího kamenného trůnu na světě i dva ze symbolů moci mínojského panovnického rodu, o nichž psal už Homér – dvojitá sekyra (labrys) a hlava býka, kultovního zvířete. Ovšem nejen vykopávkami je člověk živ, Kréta i přes svou historii a starobylost žije rušným životem.
Matala kdysi hostila hippies
Jsou tady pochopitelně pláže, písčité i oblázkové, jen si podle chuti vybrat. Jedna z nejhezčích a trochu stranou většího zájmu turistů leží u malé osady Matala. Tu vyhledávají především surfaři a také všichni, kteří se rádi koupají ve vysokých mořských vlnách. Ty zde, i kousíček od břehu, totiž dosahují až do výšky dospělého člověka.
Pozoruhodné jsou také pohřební jeskyně z románské éry, pracně vytesané do nepřístupných skalních stěn, často i desítek metrů nad zemí, vlastně mořem. Stovky let byly opuštěné, až se v nich nakonec usadilo pár zbývajících členů hnutí hippies. Ti sem přijeli hledat civilizací nepoznamenaný kout země, kde by mohli žít svým bohémským způsobem života.
Kréta láká turisty už od dubna
Podnebí na Krétě patří k nejmírnějším v Evropě, i proto turistická sezóna začíná už v dubnu a končí koncem října či později. I v tu dobu se totiž teplota vzduchu pohybuje kolem 21 až 23 stupňů a moře je stále ještě poměrně teplé. Navíc toto počasí láká k příjemným procházkám či projížďkám po mnohotvárné a rozmanité krajině.
Pláže na severu střídají na jihu skalnaté zátoky, náhorní plošiny s větrnými mlýny a malé osady v údolích či okolí políček s olivovníky a citroníky, kde se dá občerstvit. Místní kuchyně je navíc chutná i levná. Hlavní jídlo má několik chodů, převládá zelenina. Masa si místní obyvatelé dávají méně, spíš pro chuť, ve vedru na něj stejně člověk nemá chuť…