Chutnají vám ryby? Pokud ano, pak vás jistě zaujme jídlo, které si běžně můžeme objednat v Norsku. Říká se mu lutefisk a je zářivě bílé, což se ovšem nedá říct o přílohách, s nimiž je podáváno.

Za vše může buď hasičova šetrnost, anebo Vikingové

Lutefisk je treska připravená atypickým způsobem, který byl údajně zcela náhodou objeven během jednoho neštěstí. Kdysi prý žil v Norsku rybář, jenž sušil ryby na břehu fjordu. Avšak sušárnu zachvátil požár. Hasiči po zásahu likvidovali spáleniště a vyhazovali ohořelé sušené ryby. Jednomu z nich přišlo líto je vyhodit, a tak ze směsi popela a vody sebral rybu, a tu doma snědl. Překvapivě byla výborná! Tudíž ji pojmenoval lutefisk a následně rozjel byznys spojený s reklamní kampaní.

Další verze příběhu hovoří o tom, že historie lutefisku sahá až do dob Vikingů. Ti měli zapálit vesnici včetně regálů na sušení tresek. Vyděšení vesničané polili regály vodou, aby uhasili oheň. Tresky byly celé od popela, a když na ně dopadla voda, změnily se v „cosi“, co vypadalo jako čerstvé ryby. Lidé je pak důkladně opláchli a poté tepelně upravili. Z usušené, ohořelé a uhašené ryby se rázem stalo tradiční jídlo v severním Norsku.

Lutefisk lze připravit několika způsoby

V současnosti se dá pokrm lutefisk zakoupit naložený v zásaditém roztoku (tedy v prostředí imitujícím směs popela a vody), což proces přípravy usnadňuje. Lehce osolená ryba v zapékací misce a přikrytá alobalem se peče v troubě předehřáté na 190 stupňů přibližně 30 minut. Ale pozor – pokud se osolí příliš, zmizí. Jestliže se peče na moc vysokou teplotu, rovněž zmizí. To samé hrozí i v případě, že se peče moc dlouho…

Můžeme ji připravit i na mírném ohni na pánvi přikryté pokličkou. Pánev však nesmí být hliníková! Další možností je rybu uvařit. Poté se na ni přidá osmažený špek nebo slanina a hořčice, uvaří se brambory a hrachová nebo kedlubnová kaše. Všechno se naloží na talíř a můžeme se pustit do konzumace.

Dobrou chuť!

Napište komentář