Architektonickým skvostem řeckého ostrova Rhodos, který vás uchvátí průzračným Egejským mořem, krásnými plážemi i poutavými legendami, je bezesporu impozantní Palác velmistrů.
Původní budovu zničil výbuch
Pochází ze sklonku 14. století a je dominantou Starého města, jež je součástí Rhodu, tedy hlavního města stejnojmenného ostrova. Palác velmistrů, který vybudovali Johanité a který sloužil jako pevnost, obydlí rytířů a místo určené k obchodním a diplomatickým schůzkám i náboženské činnosti, v minulosti přežil nejen zemětřesení, ale také obléhání Turky. Až v roce 1856, kdy do skladu se střelným prachem uhodil blesk, ho zničil výbuch. O obnovu paláce se postarali Italové; přestavěn byl koncem třicátých let 20. století pro Benita Mussoliniho a krále Viktora Emanuela III. Při rekonstrukci vnějšku se vycházelo z historického vzoru, vnitřní prostor byl však již zcela podřízen funkcím, kterým měl sloužit – jako správní a obytné sídlo italského guvernéra.
Turisté obdivují také děla a nádobí
V současnosti je Palác velmistrů přístupný veřejnosti. V jeho areálu si můžeme prohlédnout několik vstupních bran, příkopy či děla, zatímco v interiéru je umístěno muzeum s expozicemi starověkého a středověkého Rhodu. Jeho návštěva je zahrnuta v ceně prohlídky paláce. Je však dobré vědět, že ve starověké expozici platí zákaz fotografování. Mezi exponáty muzea nechybí například kopie sousoší zachycující smrt Trójana Láokoóna a jeho synů, nádobí a nábytek. Na zdech spatříme řadu nádherných mozaik.
Díky cimbuří působí nedobytně
Uprostřed paláce, který se vypíná nad přístavem Mandraki a který je postaven ze světle žlutého kamene, najdeme nádvoří o rozloze 2.000 čtverečních metrů. Ve výklencích v severní části stojí osm pozdně helénistických soch z antického divadla ve městě Kos, pocházejících ze 2. a 1. století před naším letopočtem. Objekt jako takový působí již od prvního pohledu nedobytně; stejně velké kamenné kvádry do sebe zapadají s neuvěřitelnou přesností. Palác velmistrů se tyčí do výšky 15 metrů, kde je zakončen cimbuřím.
