Vatikán islámu – takto vždy označoval západní svět mešitu al-Azhar, která se nachází v egyptské Káhiře. Za doby Fátimovců zde byly položeny základy šíitské víry a v době Saladina se naopak stala centrem ortodoxního sunnitského učení. Každopádně se jedná o jednu z nejzajímavějších staveb v širokém okolí.
Na místní univerzitě studovali i teroristé
Mešita al-Azhar v překladu znamená Zářící mešita. Byla založena v roce 970 – tedy 360 let po vzniku islámu – generálem Jawharem al-Siqilly jako páteční mešita nového města al-Qáhira, dnešní Káhiry. O 18 let později v jejím areálu vznikla univerzita al-Azhar, tedy místo, odkud pocházejí černé promoční hábity. Až do roku 1961 zde byly vyučovány pouze teologie, islámské vědy, islámské právo a arabština. Dnes tu najdeme rovněž fakulty přírodních a společenských věd. Pro přijetí ke studiu je potřeba maturitní vysvědčení z některé z al-azharských středních škol, které se nacházejí po celém Egyptě. Studenti ze zahraničí musí nejdříve navštěvovat přípravný roční kurz, v němž se učí arabštinu, angličtinu a islámské vědy.
Univerzita také hostí – v rámci výměnných programů – mnoho studentů z islámského světa, kterým zdarma poskytuje vzdělání, ubytování a stravu. Al-Azharem v mládí prošla řada předních fundamentalistů, teroristů, politiků i pokrokových aktivistů a bojovníků za svobodu. Bývalý rektor al-Azharu šajch Muhammad Tantáví byl považován za přední autoritu celého muslimského světa. Po nečekané smrti se jeho nástupcem záhy stal šejch Ahmed el Tajíb. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že se údajně jedná o nejstarší univerzitu na světě. Některé zdroje však uvádějí, že toto prvenství patří univerzitě v marockém Fezu.
V knihovně najdeme 60 tisíc rukopisů
K mešitě al-Azhar se dostaneme od Huseinova náměstí podchodem pod hlavní silnicí. Pro turisty je otevřena denně – s výjimkou pátku dopoledne – mezi 9. a 18. hodinou. Do mešity se třemi minarety se vchází tzv. holičskou bránou, která získala své pojmenování díky tomu, že si zde všichni studenti v minulosti nechali oholit hlavu. Nalevo od brány se nachází knihovna, v níž je uloženo na 60.000 rukopisů. Za portálem zdobeným krásnými kamennými ornamenty se otevírá vstup do ústředního dvora, který byl postaven v 10. století. Výzdoba sloupové kruhové chodby s medailony a špičatými oblouky byla vytvořena až ve 12. století. Samotný portál s minaretovou nadstavbou nechal postavit sultán Kajtbáj al-Ašraf roku 1469.
K největšímu rozšíření komplexu došlo v 18. století zásluhou tureckého guvernéra Abdula Rahmana Kathudy, který je pohřben v malém neudržovaném mauzoleu v pravé části mešity. V celém areálu se potkalo několik stavebních směrů, stejně jako se tu po staletí měnily panovnické dynastie. Nalezneme zde mihráb, tyrkysem vykládaný výklenek, který ukazuje směr k Mekce, nebo třeba kupoli z cedrového dřeva dovezeného z Libanonu. A jedna zajímavost na závěr – do modlitební síně této významné mešity mohou vstoupit i nevěřící.
