Málokterá země měla tak špatnou pověst jako Fidži (oficiálně Republika Fidžijské ostrovy). Ještě v devatenáctém století byla na mnoha mapách označována jako Cannibal Islands!

Lidi tady měli rádi odjakživa, ale pečené

Domorodci se domnívali, že síla zabitých nepřátel se přenese do jejich těla, což byl hlavní důvod, proč je jedli. I když jejich maso jim asi také chutnalo – za nejvíce ceněné považovali stehna, paže a srdce, zato je vůbec nezajímala hlava, která tak připadla kněžím na různé experimenty.

Vybrané porce zabalili do banánových či palmových listů a dozlatova upekli na rozžhavených kamenech. Ke konzumaci používali zvláštní dřevěné vidličky. Aplikovat je k něčemu jinému byl smrtelný hřích. Přestože snědli několik posádek evropských lodí, zvláštní radost jim to nedělalo, bílá rasa se prý vyznačuje pachutí! Pro lepší trávení si k „nám“ přidávali zeleninu a koření.

Domorodci na Fidži

Kanibalismus praktikovali i mezi sebou. Když zemřel náčelník, šly dobrovolně na smrt také jeho manželky, ty pak byly i s ním zkonzumovány. Věřilo se také, že posmrtný život začíná ve stejném stavu, v jakém skončil pozemský, a proto se ochotně nechali sníst i senioři, aby v příštím životě nemuseli být vystaveni nemocem ve stáří.

Cyklony řádí zpravidla v zimě

To všechno už je ale minulost, v roce 1874 se Fidži stala britskou korunní kolonií a původní obyvatelé se přizpůsobili – alespoň částečně – pravidlům a zvykům civilizace. Navíc sem byly za prací na třtinových plantážích dováženy tisíce otroků z Indie. Ti se začlenili do společnosti, i když byli zprvu považováni za méněcenné.

Pole na Fidži

Hrozbou jsou ničivé cyklony, přicházející naštěstí v turisticky neatraktivním deštivém období, trvajícím přibližně od listopadu do dubna. Ve zbývajících měsících je podnebí tropické, horké a příjemné. Fidži tvoří množství ostrovů (přesně jich je 320) korálového či vulkanického původu, leží v jihozápadní části Tichého oceánu.

pláž na Fidži

Na jednom z nich, Nanuya Lailai, se točil „doják“ Modrá laguna a na dalším drama Trosečník. I hlavní aktéři románu Vzpoura na lodi Bounty se zde vyskytovali. Svržený kapitán Bligh projel prakticky celé souostroví. A na jednom z ostrovů – pronásledován válečnými kánoemi plnými lidožroutů – naopak přistál vůdce vzpoury Fletcher Christian se svými lidmi.

Nanuya Lailai Fidži

Kava není káva

Jako ve snu si budou na Fidži připadat našinci, zvyklí na zamračené tváře prodavačů a číšníků. Tady se každý usmívá, zdraví a děkuje. Běžně se stává, že při příjezdu do hotelu na hosty čeká celý personál a pozdraví je zpěvem za doprovodu kytar, což je zajisté příjemné.

Na uvítanou je při speciálním rituálu často podávána kava, kterou znají především luštitelé křížovek. S kafem však nemá nic společného, vyrábí se z usušených kořenů tichomořského pepřovníku rozdrceného na prášek. Nápoj není alkoholický; mozek po něm pracuje jasněji a lépe, dostavuje se euforie.

kava Fidži

Turistům raději podávají slabší odvar, který pijí i děti – osvěžuje, prospívá žaludku, hubne se po něm. Ovšem nic se nemá přehánět. Notoričtí pijáci mají problémy s tím, že se jim z očí a z kůže vylučuje žlutavá látka vysušující pleť!

V horských vesnicích se bát nemusíte

Tradiční jídlo se jmenuje jovo. Skládá se z velkých ryb, sladkých bramborů a exotických přísad. Připravuje se v jámě vykopané v zemi, a to na rozžhavených kamenech. Místní gastronomie se jinak vyznačuje rafinovaným používáním koření, často ostrého. Před objednáním pokrmu je lepší se raději informovat o složení.

Kdo chce poznat život místních obyvatel a zažít i trochu dobrodružství, měl by zamířit do vesnic v horách. Místní jsou i tam usměvaví, neotravují turisty ani nečekají, zda z nich něco „vypadne“, naopak se rádi rozdělí o skromnou stravu a nabídnou nocleh. Nelze ale očekávat přepych, v rákosové chýši je obvykle pouze postel s nezbytnou moskytiérou.

tradiční domek Fidži

Určitě je velkým zážitkem vydat se do povodí řeky Navua a sjet na kanoi některý úsek. Břehy jsou pokryty nepropustným pralesem, člověk si připadá, jakoby se ocitl někde v pravěku. Kapradiny a nejrůznější dřeviny lemující vysoké horské svahy pak ještě dotvářejí pocit tajemna…

řeka Navua Fidži

Napište komentář