Jestliže někdy v budoucnu zavítáte do největšího švýcarského kantonu Graubünden, je pravděpodobné, že při komunikaci s místními obyvateli narazíte na jazyk, kterému nejspíš nebudete příliš rozumět. Je jím rétorománština. Ta se – stejně jako ostatní románské jazyky – vyvinula z latiny.
Patří mezi úřední jazyky
Každopádně se nemusíte nikterak stresovat – nám takřka neznámou řečí ve Švýcarsku hovoří pouze půl procenta populace. Většina těchto jedinců je soustředěna v kantonu Graubünden, kde je rétorománština jedním ze tří úředních jazyků. Přibližně 68 procent obyvatelstva zde mluví německy, 10 procent italsky a 14 procent rétorománsky. Zbývajících osm procent se dorozumívá jinak.
Kanton leží v jihovýchodní části státu – na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Jeho obyvatelé jsou často nazýváni Bündner. Navzdory tomu, že Graubünden zabírá přibližně šestinu Švýcarska, většinu jeho území tvoří hluboká údolí a vysoké hory. Není tedy divu, že v celém kantonu s hlavním městem Chur žije pouze 188 tisíc obyvatel.
Oficiální je jenom napůl
O rétorománštině, jež se dělí do pěti hlavních skupin (sursilvan, sutsilvan, surmiran, vallader a puter), se v rámci Švýcarska občas mluví jako o polooficiálním jazyce. Komunikovat se spolkovými úřady v rétorománštině mohou výhradně lidé, pro něž je mateřským jazykem. Toto právo získali takto hovořící Švýcaři až po referendu v roce 1996, kdy rétorománština dostala status úředního jazyka. Do té doby mohli obyvatelé komunikovat s úřady rétorománsky pouze na kantonální úrovni – právě v Graubünden.
