Jordánsko zatím kupodivu není častým cílem našich turistů. Přitom se jedná o zemi, která se – co se historie a přírodních krás týče – může směle měřit se sousedním Izraelem. Navíc proti němu má jednu velkou výhodu – je zde zcela bezpečno.
Místní obyvatelé vás rádi pozvou na návštěvu
To se týká nejen útoků muslimských sebevražedných fanatiků, ale i obecné kriminality, která je takřka nulová. Můžete nechat na ulici zavazadla, abyste je za pár hodin našli na stejném místě, neexistuje tu ani otravné žebrání o bakšiš. Říci, že zdejší lidé jsou pohostinní, vystihuje málo, vlastně vůbec nic. Po pár minutách konverzace jsou schopni pozvat cizince k sobě domů – aniž by po něm něco chtěli! Mnozí navíc umějí docela obstojně anglicky, což je další výhoda.
Jordánsko patří k nejstarším civilizacím světa. Sídlil tu kmen Pelištejců, od něhož se odvozuje název Palestina; na jeho území se dochovaly zbytky keramiky z dob slavného biblického krále Davida. Podle všeho však Jordánsko bylo poprvé osídleno již před neuvěřitelnými devíti tisíci lety! I proto je také vlastně velkým muzeem pod širým nebem – jsou tu mešity, byzantské kostely, ruiny z dob Říma a Řecka atd. Prostě na každém kroku na člověka „dýchne duch času“.
Petra zaujala i slavné filmaře
Nejskvostnější historickou památkou je starobylá a tajuplná Petra. Jde o pouštní město vytesané do nádherných, růžových pískovcových skal. Zážitkem je už cesta do něj, která vede uzounkou, tři metry širokou soutěskou, z níž se náhle stane jakoby tmavá, mírně strašidelná chodba. O to víc je fascinující pohled, když se před udiveným zraky příchozích Petra náhle zjeví v plné kráse.
Díky filmovému trháku Indiana Jones a poslední křížová výprava, jehož závěrečná scéna se na „náměstí“ v Petře natáčela, viděly tento unikát miliony diváků, ale ani úžasně natočený záběr nesnese srovnání se skutečností. I proto už vůbec nemá cenu suchý popis, když mnohem lépe mohou posloužit fotky. Není od věci připomenout, že první zmínky o Petře pocházejí ze Starého zákona, právě zde měl Mojžíš udeřit do skály, z níž vytryskl pramen. Petra má tvar amfiteátru, skály jsou vysoké až 30 metrů. Nabatejci do nich kdysi vytesali i divadlo, aby městu nic nescházelo…
Přívětiví prodavači vám vezmou vítr z plachet
Hlavní město Ammán se na první pohled nijak neliší od jiných arabských měst. Zažijeme tu chaos v úzkých uličkách, kde se masa lidí přelévá z místa na místo, ovšem všude vládne nepředstíraná srdečnost.
Lidé se s úsměvem zdraví, pouliční prodejci nevnucují své zboží. Pokud se u nich někdo zastaví, mají z toho nefalšovanou radost. A nevadí jim ani to, když nic nekoupí, což je v těchto končinách věc přímo neuvěřitelná.
Turisté, kteří touží si po mumraji ve městě trochu odpočinout, se obvykle vydají na nádherné pláže u Rudého moře, kde se mohou v klidu povalovat a smočit.
Ti, kteří naopak dávají přednost krásám krajiny, zase zavítají do Wadi Rum, jedné z nejhezčích pouštních scenérií světa.
Majestátní, vysoko se tyčící skalní masivy vzbuzují úžas i respekt, asi i proto si tuto oblast oblíbil jeden z největších – nejen britských – dobrodruhů, který vešel do dějin pod jménem Lawrence z Arábie.
Poblíž je i město Umm Qais, dříve Gadara, zmiňované v Bibli. A na závěr nesmíme opomenout Mrtvé moře, kam tisíce turistů z celého světa jezdí léčit svoji nemocnou kůži…