Proslulý chrám Narození Páně v izraelském Betlémě je neustále v obležení turistů. Jejich počet závratně stoupá vždy před vánočními svátky, kdy se měl podle legendy Ježíš narodit…
Brána pokory je předurčena k ohýbání
Protože leží v arabské části Jeruzaléma, může se prohlídka pořádně protáhnout. Je třeba počítat s častými kontrolami, navíc se před chrámem tvoří dlouhé fronty i z toho důvodu, že z něj vede jen úzký východ pověstnou Bránou pokory (120 centimetrů vysokou a 87 centimetrů širokou), tudíž se musí každý – s výjimkou dětí – řádně ohnout.
Dveře však nebyly zazděny proto, aby se návštěvníci museli hluboce poklonit památce Krista, jak si mnozí věřící myslí. Důvod byl mnohem prozaičtější, a to zabránit beduínům jezdit na koni až do místnosti, jak byli zvyklí!
Kam se poděly jesličky a trnová koruna?
Chrám Narození Páně má zvláštní, mystickou, ale ponurou atmosféru, což ještě dotváří osvětlený, dřevěný strop, hnědočervené sloupy či mozaiková podlaha. Byl vybudován na místě, kde Helena, matka jednoho z prvních křesťanských (a zároveň i římských) císařů Konstantina, údajně našla kolem roku 326 hliněné jesličky (a na jiném místě i trnovou korunu a hřeby z Kristova kříže).
Později byla – i za tento čin – církví svatořečena. Otázkou ovšem zůstává, co s tak unikátním nálezem udělala. Žádný z těchto předmětů se totiž nejen nezachoval, ale není ani zvěčněn na žádném obraze či jiném uměleckém artefaktu. Podle historika E. Gibbona je pravděpodobné, že tyto předměty existovaly jen ve fantazii těch, kteří si onu pohádku vymysleli.
První, kdo popsal umístění jeskyně, kde se „snad“ mohl Ježíš narodit, byl totiž svatý Justin až dvě stě let po jeho smrti! O jaké údaje se při stanovení místa opíral, není známo. Nicméně – legenda je legenda, takže se staletí stavělo a budovalo, až se z chrámu postupnými úpravami stala pětilodní bazilika.
Jak mohl Herodes vraždit po své smrti?
Oltáře Narození, Obřezání, Klanění tří králů a Panny Marie jsou v péči více církví a každý ilustruje část údajných betlémských událostí. V okrouhlém prostoru se třpyt kadidelnic odráží od zlatých ikon světců a stříbrné hvězdy na zemi z roku 1770. Ta označuje posvátné – ničím nedoložené – místo Ježíšova narození latinským nápisem „Hic de Virgine Maria Jesus Christus Natus Est“.
Podzemní prostory, běžně neprůchodné, pokračují jeskyní, kde mělo údajně dojít k vraždění neviňátek. Jenže to má háček, vlastně dva. Není tak velká, aby se do ni těch pár tisíc chudáčků dětiček vešlo a navíc bylo jednoznačně prokázáno, že „tyran“ Herodes byl v době, kdy měl tento odporný zločin spáchat, dávno po smrti!
Ale i kdyby byl naživu, neměl takovou moc, aby si mohl dovolit masové vraždění. Všechny rozsudky smrti schvaloval císař Augustus v Římě, ten by taková jatka zcela určitě nepodpořil. Už proto, že ho pověst o židovském spasiteli vůbec nezajímala, naopak měl zájem na tom, aby byl ve vzdálených provinciích klid.
Podle posledních nálezů archeologů byl ještě ke všemu Betlém v době údajného zrození Mesiáše téměř neobydlený, jeho předchozí sláva se vytratila. Za jeden z hlavních důkazů považují zbytky římského akvaduktu nesporně pocházejícího z daného období. Akvadukty totiž nikdy nevedly přes místa s větší koncentrací obyvatel…