Italský Milán je označován za hlavní město světové módy, ale i průmyslového a moderního designu. Jeho historické centrum je zároveň architektonickým skvostem.

Vejde se do ní čtyřicet tisíc lidí

Dominantou velkoměsta s více než dvěma miliony obyvatel, ležícího na severu Pádské nížiny, nedaleko čarokrásné oblasti lombardských jezer, je nepochybně římskokatolická katedrála Narození Panny Marie (neboli dóm). Jde o vůbec největší gotický chrám v Itálii a o pátou největší katedrálu na světě, na délku měří 157 metrů a její nejvyšší věž je ještě o metr a půl vyšší.

katedrála Narození Panny Marie

Raritou je nejen extrémně dlouhá doba výstavby (1386 až 1887), ale hlavně fakt, že se žádný z mnoha stavitelů za celých pět set let (!) neodchýlil od původního gotického slohu. Dóm v Miláně je opravdu stověžatý, malých věžiček je dokonce přesně sto pětatřicet.

Na samém vrcholu věže se nachází soška Madony, která patří jak k patronům města, tak sakrálnímu symbolu místních, silně věřících lidí. Jen tak mimochodem, těch by se dovnitř vešlo na 40.000! Katedrála je perlou náměstí Piazza del Duomo, které vznikalo o něco dřív.

Dóm

Unikátních staveb je v centru mnohem víc

A bylo také různě rozšiřováno a upravováno, bohužel úpravám podlehly i antické památky z vrcholného období římské antické kultury, které vystavěli Caesar a jeho následovníci; ti tady pobývali poměrně často. Výjimkou je jen šestnáct sloupů v blízkosti baziliky San Lorenzo Maggiore, pocházejících ze čtvrtého století.

Piazza del Duomo

Centrem obchodního a společenského života je zastřešená pasáž – galerie Viktora Emanuela. Její prohlídka stojí za to, přestože je dlouhá jako pověstné Lovosice. Když se z ní vyjde na Piazza della Scala, nelze si nevšimnout sochy jednoho z největších géniů lidstva, Leonarda da Vinciho, který tu nějaký čas žil. Na nedalekém dominikánském opatství lze spatřit jeho vrcholné dílo nazvané Poslední večeře Páně. A nesmíme zapomenout na poutní místo všech milovníků opery – na divadlo La Scala.

La Scala interiér

To bylo slavnostně otevřeno 3. srpna 1778 pod názvem Nuevo Regio Ducal Teatro alla Scala Salieriho operou L’Europa riconosciuta. Pojmenováno je po šlechtičně Regině della Scala. I když do svých útrob pojme až tři tisíce diváků, zvnějšku působí spíše nenápadně…

La Scala