Název Costa Rica, což v překladu ze španělštiny znamená bohaté pobřeží, vymyslel Kolumbus, který je objevil. Patrně ho inspirovalo, že domorodci nosili oděvy zdobené zlatem, jenomže toho tam bylo poměrně málo. Naštěstí! Díky této skutečnosti země přestala být zajímavá pro dobyvatele lačnící po zisku…
Na plážích se mačkat nebudete
Přestože původní obyvatelé nebyli kvůli žlutému kovu masově vyvražďováni conquistadory jako Aztékové, Inkové, Mayové a další národy v této lokalitě, měli stejně smůlu – vzhledem ke své přecitlivělosti na evropské choroby hynuli jako mouchy. Ale to už je dávná historie…
Postupně se vžilo jednoslovné pojmenování Kostarika, i když v oficiálním názvu státu se píše odděleně. Z jedné strany tuto středoamerickou republiku omývá Karibské moře, z druhé Tichý oceán. Výhodou je, že tu nenajdeme pláže narvané tak, že se člověk musí prodírat davy, aby se dostal do moře; turismus sem zatím v tak masovém měřítku nedorazil.
Navíc pobřeží je dost dlouhé, má téměř 1.300 kilometrů, takže přeplněnost by asi ani tak nehrozila. Šťastnou shodou okolností – a v poslední době i díky osvícenému přístupu vlády, která řídí zemi demokraticky, což je v těchto končinách výjimka – jsou zásahy člověka do krajiny minimální.
Třetinu rozlohy představuje panenská příroda
Najdeme tu neprostupnou džungli, nad niž ční do výšky sopky (některé ještě činné), vrcholky hor i vodopády zahalené v lehkém mlžném oparu. A všude rostou stromy (neuvěřitelných patnáct set druhů), květin i rostliny, a to nejen v četných národních parcích.
Těch má Kostarika šestadvacet a společně s přírodními rezervacemi a chráněnými krajinnými oblastmi zabírají celou třetinu rozlohy! Nejvyšším bodem ostrova je hora – jak jinak než vulkanického původu – Cerro Chirripo, vysoká 3.810 metrů.
Stejně pestrý je i svět zvířat. Vedle sebe nerušeně žijí opice, lenochodi, tapíři, různé druhy ještěrů (včetně krokodýlů), místy se vyskytují i velké šelmy, především jaguáři. Asi největší pozornost vzbuzují peřím i do dálky zářící papoušci, kolibříci a ptactvo nebeské všeho druhu.
Uměním se pokocháte v muzeu, divadle i na ulici
Z dob starých Mayů – ti zde sice přímo nevládli, ale díky své rozvinuté kultuře měli velký vliv na místní dějiny – toho, pravda, mnoho nezbylo, takže milovníci památek budou zřejmě zklamáni. Výjimku tvoří hlavní město San José, kde je nejkrásnější budovou Národní divadlo.
Jsou tu však i muzea se sbírkami archeologie, koloniálního nábytku, sakrálních předmětů či krojů, bohatou kolekcí předkolumbijských zlatých mincí. Museo de Jade vystavuje množství překrásných nefritových soch. Ve svém živlu budou i příznivci hudby a folkloru.
Sledovat domorodý tanec či hudebníky je obrovský zážitek a nemusí se chodit do koncertní síně, tou je jakákoli ulice. I labužníci si přijdou na své – místní kuchaři jsou vynikající, mezi vyhlášené speciality patří skvělá polévka z hovězího masa s banány.
Cena benzínu vám vyrazí dech!
Kdo chce Kostariku poznat co nejlépe, pronajme si v půjčovně auto s náhonem na všechna kola, protože některé silnice na venkově jsou všechno, jen ne upravené. Zato ceny benzínu jsou za hubičku, litr vyjde v průměru na 12 Kč.
Za vidění stojí vesnička Monteverde, kde jsou motýlí farma, terárium, továrna na výrobu sýrů, dále Limón ležící částečně na skalních útesech nad mořem, také poloostrov Nicoya, kde žijí velké želvy. Na ostrově Isla del Coco jsou dobré podmínky pro šnorchlování a potápění.
Vodáci a zejména ti, co si oblíbili rafting, zamíří do okolí dvou řek – divočejší Río Reventazon ve vnitrozemí a Río Pacure protékající malebnými kaňony na pomezí tropického deštného pralesa.
