Mrtvé moře fascinuje lidi už po tisíce let. Vznášení se na jeho slaných vodách je nejen příjemné, ale i zdraví prospěšné. Jenomže se také může stát, že tu již dlouho nebude. Vodní stav totiž klesá v průměru o metr ročně. Na vině je fakt, že více vody proudí ven z Mrtvého moře, než se do něj dostává z řeky Jordán.

Za všechno může lidský faktor

První měření proběhla v roce 1927. Od té doby vody v tomto slaném jezeře známém z biblických příběhů jen ubývá. Stav vody monitoruje Izraelský geologický institut. K jeho kontrole používá speciální bójku, která se vznáší na hladině Mrtvého moře. Průběžně měří hloubku jezera nedaleko izraelského pobřežního rezortu Ejn Gedi.

Jen od padesátých let dvacátého století klesla hladina Mrtvého moře o více než 40 metrů. Za neustálý úbytek vody přitom může nerovnováha mezi odtokem a přítokem vody. Na vině jsou prý převážně zemědělci, kteří vodou z řeky Jordán zavlažují svá pole, a také velký počet jednotlivců, kteří ji využívají pro jiné účely.

pohled na Mrtvé moře

Zlepšení stavu je spíše nereálné

Mrtvé moře odděluje Izrael od Jordánska. Nazývá se tak proto, že je skoro desetkrát slanější než světové oceány, což zabraňuje tomu, aby v něm žily ryby či třeba i rostliny. Hladina a břehy Mrtvého moře se nacházejí 429 metrů pod hladinou moře, což představuje nejnižší bod na zemi, pokud hovoříme pouze o pevnině. Má stále hloubku 304 metrů, což z něj činí největší extraslané jezero na celém světě.

Vize, že by se situace ohledně stavu vody Mrtvého moře nějak výrazně zlepšila, je spíše nereálná. Vodních zdrojů je v oblasti nedostatek. Může se tak stát, že hladina jezera bude klesat ještě rychleji a za několik desítek let zbyde z Mrtvého moře jen suchá vzpomínka. A že jde o jednu z hlavních atrakcí, která táhne turisty do Izraele a Jordánska, o tom není sebemenších pochyb.

pobřeží Mrtvého moře