Existují místa, která jakýmsi mystickým způsobem přitahují lidi a svádějí je k tomu, aby na nich stavěli své svatostánky. A to většinou po likvidaci předchozích, které byly dílem jiné kultury a zejména náboženství. Mezi ně se řadí původně mešita, nyní katedrála Neposkvrněného početí Panny Marie ve španělské Córdobě.

Toto současné centrum stejnojmenné provincie ve španělské Andalusii patřilo okolo roku 1000 k největším městům světa s půl milionem, ale možná i dvojnásobkem (!) obyvatel, zatímco v Praze jich tehdy žilo jen pár desítek tisíc. Córdoba ovšem byla – stejně jako celé okolí – pod nadvládou Arabů…

nádvoří katedrály v Córdobě

V roce 785 se emír muslimského státu Al-Andalus (z toho vznikl název Andalusie) Abd ar-Rahman rozhodl zbořit křesťanský chrám a místo něj podpořit význam i slávu města výstavbou okázalé mešity, kterou jeho následovníci dokončovali ještě dalších dvě stě let do vskutku impozantních rozměrů…

strop katedrály v Córdobě

Na počátku byla pohanská svatyně

Dnes je dlouhá 179 a široká 134 metrů, leží na ploše 23 000 m²; pro lepší představu to jsou cca dvě fotbalová hřiště. Katedrála v Córdobě pochopitelně dalece předčila všechny předchozí stavby. Podle archeologů zde původně stála pohanská svatyně, kterou srovnali se zemí Vizigóti a postavili místo ní baziliku oslavující jejich mučedníka – sv. Vincenta.

Córdoba katedrála

Ani ta dlouho nevydržela. Poté, co město v roce 1236 dobyl kastilský král Ferdinand III., zdálo se, že podobně neblahý osud čeká i mešitu. Kupodivu nečekal. Možná ji před devastací uchránila její nádhera, v každém případě ji osvícený vládce předal církvi. Ta z ní sice udělala katolickou katedrálu, ale víceméně jen s kosmetickými úpravami.

okolí katedrály v Córdobě

Karel V. svého rozhodnutí nakonec litoval

Až biskup Alonso Manrique přemluvil v roce 1523 krále Karla V. k velké změně – k výstavbě gotické lodi, a to i přes odpor místních měšťanů. Ten pak údajně litoval svého souhlasu a prohlásil: „Zničili jste tady něco, co bylo jedinečné!“ Naštěstí ani tak necitlivý zásah nedokázal zcela zlikvidovat jedinečnost výjimečné islámské památky.

výzdoba katedrály v Córdobě

Zůstala nádherná podlaha, zdobená arabskou ornamentální mozaikou, dále úžasná výzdoba stěn i „bludiště“ sloupů zdobených mramorem, jaspisem či onyxem. K nim přibyla řada kaplí a kopulí, některé zapadly vcelku dobře, jiné architektonicky působí trochu jako pěst na oko.

sloupy v katedrála v Córdobě

Cena vstupenky zahrnuje i strhující show

Nejsilnějším návštěvnickým magnetem je noční prohlídka katedrály. Za ni se sice platí vysoké vstupné (18 euro), ovšem její součástí je hudební i světelná show Duše Córdoby, která umocní až pohádkově tajuplnou atmosféru vnitřních prostor. Pohled na zdánlivě nekonečné množství sloupů, nasvícených tak, aby vrhaly dlouhé stíny, a na odlesky paprsků od mozaikové dlažby i stěn je nezapomenutelným zážitkem…

interiér katedrály v Córdobě

Dalším, avšak úplně jiným, může být poté návštěva místních barů, kam chodí toreadoři a kde lze ochutnat andaluské speciality – dušenou volskou oháňku, oblíbené jednohubky tapas, bramborové krokety plněné kozím sýrem či mletým masem, zapečené taštičky se zeleninovou náplní a další kulinářské speciality…

katedrála v Córdobě z dálky