Král starobylé Kréty Minos je asi jedinou mytologickou postavou, jejíž existenci nezpochybňují ani největší skeptici. Zvlášť poté, co se podařilo odkrýt zbytky jeho monumentálního sídla, kterým byl palác Knossos.

Hradby považoval za zbytečné

Předtím, než se této architektonicky pozoruhodné stavbě budeme věnovat, nezaškodí pár historických dat. Podle legendy byl otcem Minoa samotný Zeus, který v přestrojení za zlatého býka svedl a unesl na Krétu krásnou Europu, dceru sidónského krále Agénora.

Když Minos dospěl, vybudoval mohutné loďstvo a používal ho k obchodním cestám i k obraně. Věřil mu natolik, že vůbec neobklopil města – ani hlavní, tedy Knossos – hradbami. Tam sídlil spolu s dvořany v obrovském paláci, v němž se nacházelo přes tisíc místností!

Palác Knossos rekonstrukce

Žil v jeho útrobách Minotaurus?

Svým pojetím palác Knossos připomínal bludiště. Podle pověsti žil hluboko uvnitř Minotaurus, netvor s lidským tělem a býčí hlavou, zrozený z hříšné lásky Pasifaé, chotě Minoa, s posvátným bílým býkem. Tomu byli za trest obětováni aténští chlapci a panny…

Existence monstra je zřejmě výplodem fantazie, nicméně spletitý systém chodeb, obytných i kancelářských místností, ložnic, koupelen, bazénů, fontán, skladů, zásobáren obilí či oleje k podobně tajemným spekulacím vyloženě provokuje.

Palác Knossos na Krétě

Archeolog všem vytřel zrak

Pro stavbu se začal používat název labyrint – podle dvojitých seker (labrys), kultovních symbolů Kréty. To, jestli palác Knossos opravdu navrhl a postavil Daidalos, který poté – i se synem Ikarem – uprchl na křídlech z ptačích per (ale to už je jiný příběh), se stále neví.

Knossos ruiny

Ruiny objevil starožitník Minos Kalokairinos, ale výzkumné práce začaly až v roce 1900, kdy je koupil britský archeolog Arthur Evans. Poté, co objevil královský sál s reliéfy a malbami zvířat, lidí a rostlin i s nejstarším kamenným trůnem na světě, všichni užasli.

Palác Knossos trůnní sál

Venku se konaly obřady

V komplexu žilo asi deset tisíc obyvatel, kolik jich bylo v celém městě, to je těžké odhadnout. Jisté je, že se v okolí paláce pod širým nebem prováděly náboženské obřady. Velmi častým rituálem mladíků i dívek bylo přeskakování přes hřbet býka, kultovního zvířete.

Na Krétě neuctívali boha v mužské podobě jako všude, ale naopak Gaiu, bohyni Země. Z toho důvodu měly ženy na tehdejší poměry nebývale vysoké společenské postavení. O příčinách úpadku – na svou dobu neobyčejně vyspělé – civilizace se stále spekuluje.

freska Palác Knossos

O likvidaci se postarala sopka

Je fakt, že města bez hradeb si o napadení koledují, ovšem mohutná flotila válečných lodí byla schopna je ochránit, navíc žádný tehdejší stát se Krétě nemohl postavit. Asi jí tedy zkázu nepřinesl nepřítel, ale exploze sopky na ostrově Théra (dnes Santorini).

historické nádoby Palác Knossos

Ten sice nebyl tak blízko, aby láva doputovala na Knossos, ale vlny tsunami určitě ano; podle vulkanologů šlo o jednu z nejsilnějších erupcí v dějinách. I když se Kréta časem vzpamatovala, dominantní postavení se jí už obnovit nepovedlo.

Palác Knossos Kréta