Byzantský chrám Boží Moudrosti, v roce 537 slavnostně otevřený v zátoce Zlatý roh v Istanbulu a později přestavěný na mešitu, byl nejvyšší sakrální stavbou na světě skoro tisíc let, i dnes patří k nejznámějším památkám vůbec. Často se používá také název Hagia Sophia (česky Hagia Sofia) – podle původních svatyní, místo nichž nechal byzantský císař Justinián postavit velkolepou baziliku.
Ta měla být třešničkou na dortu v rámci přestavby města, vznikly i nové paláce, podzemní nádrže, lázně, nemocnice. Tehdejší Konstantinopol se totiž nacházel téměř v troskách po pouličních nepokojích a drancování. Navržením a provedením stavby byli pověřeni architekti Anthémios z Trallu a Isidor z Milétu. Vládce jim nechal volné ruce a udělal dobře.
Zastínil dokonce i Jeruzalém
Díky převratnému designu a pozoruhodně řešené kopuli vzniklo jedinečné dílo, poslední v pozdně antické architektuře. Když ho císař spatřil, v narážce na slavný chrám v Jeruzalémě nadšeně prohlásil: „Šalamoune, teď jsem tě překonal!“
Chrám Boží Moudrosti se na dlouhá staletí stal centrem východního křesťanství a chloubou Byzantské říše. Tu zcela zlikvidovali Osmané, posledním hřebíkem do rakve bylo v roce 1453 dobytí Konstantinopole sultánem Mehmedem II. a přejmenovaní na Istanbul.
Fresky zůstaly zachovány
Nový vládce byl sice na válečném poli krutý, ale zároveň inteligentní, umělecky založený, možná ho i uchvátila velkolepost chrámu. V každém případě ho nezbořil, ale citlivě přebudoval na mešitu, krásné křesťanské mozaikové fresky místo zničení jen zakryl.
Díky tomu je lze dodnes obdivovat, jsou nově zrestaurované. Minarety, pilíř každého islámského svatostánku, nechal přistavět zvenku, takže nenarušil působivý pohled na klenbu. Ta totiž není podpírána sloupy, vypadá, jako by byla zavěšena v prostoru.
Hagia Sophia se proměnila v muzeum
Mešita se stala dominantou města, v roce 1617 ji možná trochu zastínila další, Modrá (na snímku), se šesti minarety, navíc se nachází skoro naproti. Patrně z toho důvodu ji v rámci velkých náboženských i společenských reforem v roce 1934 nechal Atatürk odsvětit a je z ní muzeum.
To byl výborný nápad, mohly být totiž odhaleny všechny umělecké skvosty, takže je možné vidět krásně kaligraficky vyvedený verš z Koránu vedle výjevu z Bible. Hagia Sophia v Turecku je díky tomu výjimečným místem, kde se setkávají dvě různé víry.
Modlení je přísně zakázáno!
Asi díky tomuto propojení sem míří mraky návštěvníků, přestože se platí dost vysoké vstupné; na rozdíl od mešit, kam je vstup zdarma, jelikož stále slouží i jako modlitebny. V chrámu Hagia Sophia je však modlení zakázáno, což platí pro křesťany i muslimy – bdí nad tím hlídači. Zákazu se musel držet rovněž papež, který stavbu, jež je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, před několika lety navštívil.
Dostatek denního světla během prohlídky zajišťuje čtyřicet oken pod hlavní kupolí, i mnohá další. Na podlaze jsou ornamentální mramorové mozaiky, na stěnách i klenbách obrazové, s biblickými náměty. Je tu také 107 mramorových sloupů. To, že mnohé pocházejí ze starořeckých chrámů z Efesu a Baalbeku, jen podtrhuje multikulturnost místa…
