Gotická katedrála v Chartres stojí na místě někdejší druidské svatyně a pyšně se tyčí nad řekou Eure. Je vyšší než Notre Dame v Paříži a patří k největším svého druhu.

Se stavbou se začalo v létě 1194 poté, co původní budova už podruhé vyhořela. Nová katedrála byla slavnostně vysvěcena za účasti krále Ludvíka IX. Svatého v roce 1260. Nemá asi moc cenu popisovat její krásu nebo technické parametry, od toho jsou fotografie.

okna katedrály v Chartres

Zachoval se jen díky nedostatku financí

Navíc církev stavěla své svatostánky podle stejného mustru, takže se od sebe liší spíš velikostí a vnitřní výzdobou. Co ale v žádném jiném nenajdeme, je proslulý labyrint, vsazený do podlahy u hlavní chrámové lodi.

V době vzniku však nešlo o žádnou vzácnost, měly ho i další středověké kostely, jenomže po tridentském koncilu byly odstraňovány, prý příliš připomínaly pohanské tradice. V historickém městě Chartres, jež se nachází cca 90 kilometrů jihozápadně od Paříže, se zachoval jen díky tomu, že kanovníci neměli peníze na novou podlahu

Je to v podstatě bílá kamenná, lépe řečeno spíše kachlová kruhová „stezka“ na tmavém pozadí, má průměr 12 metrů a celkovou délku téměř 262 metrů. Traduje se, že ve středověku zde nábožní poutníci procházeli pokorně po kolenou a přitom se modlili.

labyrint Chartres

Měděnou desku nechal zničit Napoleon

Tím si připomínali křížovou cestu Ježíše. O Velikonocích se pod vedením duchovních v bludišti tančilo a pohazovalo míčem, symbolem Slunce, tento rituál měl věřícím ukazovat cestu do nebeského Jeruzaléma a tím i cestu ke spáse.

Dnes asi převažuje názor, že nejde o křesťanskou záležitost, nakonec původně se ve středu bludiště nacházela velká měděná deska, na které antický rek Théseus zabíjel Minotaura. Tu nechal Napoleon barbarsky roztavit jako surovinu pro výrobu děl…

Ať tak či tak, plocha, kde labyrint leží, bývá většinou zastavěná spoustou židlí. Je ovšem možné, že se duchovní jen brání davům lidí, kteří v něm vidí zdroj kosmické energie a věří, že kdo bludištěm projde bos, povznese se na vyšší duchovní, tělesnou i intelektuální úroveň.

podlaha s labyrintem Chartres

Jiní v něm zase spatřují magický obrazec, občas se totiž do jeho středu promítá světlo z velkého kruhového okna. Labyrint tak podle nich představuje hmotný svět a Boží světlo, nadpozemskou sílu. Nicméně žádné zázraky se v něm nikdy neudály…

katedrála Chartres Francie

Kdo by si ho chtěl projít, aniž by kvůli tomu jezdil do Francie, má stejnou možnost v Praze na Vyšehradě, kde je jeho přesná kopie, jenomže pouze namalovaná bílou barvou na asfalt, takže mimosmyslový zážitek rozhodně nelze očekávat…

Studna moci byla dlouho zasypaná

Bludiště není jediné tajemné místo katedrály, v kryptě pod ní se nachází tzv. „studna moci“ z dob keltských druidů, připisovaly se jí zázračné účinky. Kdo pil devět dní její vodu a v noci u ní spal, ten se prý hned uzdravil. Podle církve ale šlo o rouhačství.

krypta katedrály v Chartres

V roce 1650 proto zazdili podzemní chodbu, která k ní vedla, a studnu zasypali. Až na počátku minulého století ji archeologové znovu odkryli a spolu ní i zbytky keltských staveb. Naštěstí se negativní postoj diecéze změnil a je opět přístupná veřejnosti.

gotická katedrála v Chartres

Sedmdesát metrů dlouhá galerie, jíž se říká svatá loď, opět slouží při bohoslužbách. Tam, kde kdysi přespávali poutníci, stojí vzácná křtitelnice z 12. století, stále využívaná ke svému účelu…

oltář katedrály v Chartres

Comments are closed.