Ostrov Réunion není pro ryze „plážové“ turisty moc atraktivní. Roli hraje i to, že se zde nemluví anglicky, ale francouzsky s nádechem domorodé malgaštiny. Nicméně místní jsou ochotní a s pomocí posunků a grimas se s nimi dá celkem dobře dorozumět.
Jazykovou bariéru bohatě vynahradí zážitky, které se těžko někde jinde „seženou“. Jedním z nich je výstup na stále aktivní sopku Piton de la Fournaise.
Kdo zastavil valící se lávu?
Erupce má několikrát do roka, dají se pozorovat zpovzdáli. Vstup je v té době pochopitelně zakázán, ale těsně po jejich skončení se sopka zpřístupní. Mystickou atrakcí je kostel na úpatí, láva se totiž na jeho prahu zastavila a z obou stran se mu vyhnula.
Kromě nadpřirozené, boží síly lze pro tento jev jen hodně těžko najít jiné přijatelné vysvětlení. Těch pár odvážlivců, kteří se vydají nahoru, nad tímto zázrakem stojí v němém úžasu. Jak říká jedno staré úsloví: Ženy a sopky jsou nevyzpytatelné!
Na ostrově Réunion v Indickém oceánu najdeme tři ledovcové kotle (Mafate, Salazie a Cilaos), pustou, téměř až měsíční krajinu na Plaine des Sables, džungli, vodopády i korálové útesy. Na co si tu určitě nikdo nebude stěžovat, je pestrost přírody. Tu můžete posoudit mj. i na snímcích Petra Dudka.
Na hlídaných plážích nebezpečí nehrozí
Réunion přitahuje hlavně příznivce aktivní dovolené. Ne že by tady nebyly pláže, jsou, a lze si dokonce vybrat, zda jít na bílou písečnou nebo na černou, ze sopečného prachu. U většiny z nich je však umístěna velká cedule s nápisem Pozor žraloci.
Ti útočí docela často. Za oběť jim nedávno padla i dvacetiletá dívka, jíž se žralok zakousl do nohy a která posléze zemřela na posttraumatický šok. Koupat se dá bez problémů na hlídaných plážích a u korálových útesů, ty ale mohou být místy ostré, takže se o ně lze snadno poranit.
Výstup na Piton des Neiges vyžaduje fyzičku
Kromě aktivního vulkánu je tady i jeden vyhaslý, Piton des Neiges (česky by se to dalo přeložit jako Sněžka), měří úctyhodných 3069 metrů, navíc s obrovským převýšením. Zvládnout výstup na jeden zátah je pěkná fuška, není to nic pro změkčilce.
Musí se vyjít ihned po rozbřesku, šlapat a šlapat. Dost turistů si výlet raději rozvrhne na dva dny a přespí v horské boudě Caverne Dufour ve výšce cca 2500 metrů. Výchozím místem je parkoviště u vesnice Cilaos, poblíž ní se nachází krásný cypřišový les.
Začátek trasy je pastvou pro oči, lze obdivovat bujnou a pestrobarevnou vegetaci deštného pralesa.
Ovšem s přibývající nadmořskou výškou rostliny i stromy postupně mizí (některé vypadají jako zkamenělé), občas se objeví lišejník a zbytky vychladlé lávy. Ve vyšších polohách může pršet či mrholit nebo se vzduch ochladí, na vrcholu bývá jasno, takže se lze kochat.
Pohádkový poklad dosud hledají marně
Kromě horské turistiky je možné provozovat i další sportovní aktivity – kanoistiku, cyklistiku, paragliding i potápění (bez žraloků).
Při návštěvě města Saint Paul turisté většinou zavítají na historický hřbitov, kde je hrob piráta Oliviera Levasseura, známého i pod přezdívkou La Buse. Ten ukradl pohádkový poklad Portugalcům, kteří ho deset let marně naháněli. Ani před popravou neřekl, kam ho ukryl, tak ho všichni dobrodruzi hledají.
Součástí speciality je místní vanilka
Pokud jde o jídlo, specialitou je carri de poulet a la vanille, kuřecí maso s omáčkou z rajčat, cibule, česneku, zázvoru, tymiánu, šafránu a místní vanilky, která masu dodá chuť i nádherné aroma. Jako příloha se podává rýže s čočkou a velmi pálivá chilli omáčka.
