Hora Sinaj je podle Bible posvátné místo, kde se měl v podobě hořícího keře zjevit Bůh Mojžíšovi. Při této příležitosti mu předal Desatero přikázání, jímž se dodnes řídíme, lépe řečeno – měli bychom…

Jen se dlouho tápalo, která z hor, ležících na stejnojmenném poloostrově, to vlastně je. V počátcích se křesťané domnívali, že šlo o Jebel Serbal, kde najdeme i jejich vyryté nápisy. Pak změnili – neznámo proč – názor a prohlásili za pravý vrcholek Jebel Musa.

poutníci Hora svaté Kateřiny

Hrála hlavní roli nadmořská výška?

Důvodem byl nejspíš fakt, že s výškou 2285 m. n. m. je nejen nejvyšší široko daleko, ale zároveň v celém Egyptě, kam spadá. Protože se jim arabský název pochopitelně příliš nelíbil, hbitě ho přejmenovali (Hora svaté Kateřiny) a začali stavět svatostánek.

První písemná zmínka o něm pochází z roku 381. Jde o nejstarší stále funkční klášter na světě, samozřejmě neschází na seznamu památek UNESCO. Patří řecké ortodoxní církvi, ta tu přechovává největší sbírku raných ikon na světě, nejstarší pochází z 5. století.

ikona Ježíše v klášteře Hora svaté Kateřiny

Nesrovnalostí je mnohem více

Podle legendy zde bylo tělo svaté Kateřiny, které sem přenesli samotní andělé, aby ho uchránili před zničením. Dnešní historici, včetně křesťanských, mají za to, že pověst o krásné světici, která se nechala pro víru v Krista umučit, je vycucaná z prstu.

Někteří dokonce tvrdí, že šlo o předobraz pohanské filozofky Hypatie, jež byla – jaká ironie – roku 415 v Alexandrii zavražděna rozzuřeným křesťanským davem! Stejně rozporuplný je slavný keř, respektive jeho odnož, uvnitř kláštera.

Ten byl totiž založen nejméně tisíc, ale možná až dva tisíce let po údajném zjevení Boha. Nikdo přitom neví, kdy Mojžíš žil – pokud žil. A když církev dlouho nevěděla, která hora Sinaj je vlastně správná, jak to, že měli jasno v tom, ve kterém keři se Bůh zjevil?

zvonice kláštera na Hoře svaté Kateřiny

Mohamed byl velmi benevolentní

Zajímavá je jiná, tentokrát prokazatelná skutečnost, že prorok Mohamed v roce 628 nejen zaručil mnichům ochranu, ale rovněž jim dovolil na svém území vykonávat křesťanské obřady, což byla nevídaná benevolence. Mimochodem – tato listina je stále v místní knihovně.

Ta má, hned po Vatikánu, druhou největší sbírku raných křesťanských rukopisů na světě. Před šesti lety se v ní našla zatím neznámá část tzv. Sinajského kodexu, ručně psaná řecká Bible ze 4. století.

V klenotnicích jsou uchovávány různé kříže, bohatě zdobené relikviáře a další sakrální předměty. Budovy a zahrady kláštera se rozkládají na ploše o velikosti 100 hektarů ve výšce 1585 m. n. m., takže jde o poněkud náročný výšlap.

klášter Hora svaté Kateřiny Sinajský poloostrov

Poutníky nadnáší touha

Nicméně ho každý rok rádo podstoupí 50 až 100 tisíc poutníků, převážně ortodoxních židů i křesťanů, aby mohli na vlastní oči spatřit posvátné místo, které císař Justinián, jenž nechal postavit trojlodní baziliku, pro jistotu obehnal pevnou zdí.

poutníci hora Sinaj

Uvnitř se kromě výše zmíněných pamětihodností nachází Mojžíšova studna a dokonce i mešita, postavená v roce 1106 pro muslimské poutníky. Ta se ale k rituálním účelům neužívá a možná ani nikdy neužívala, nesplňuje totiž základní předpoklad.

Věřící totiž nemohou být při modlitbách otočeni tváří k Mekce. Jinak v klášteře žije zhruba dvacet mnichů, asi nejblíž (2 km) je to k němu z vesnice El Milga. Nebývá vždy otevřen, je třeba si to zjistit, zejména s ohledem na svátky ortodoxní církve…

západ Slunce Hora svaté Kateřiny Sinaj

 

Comments are closed.