Katedrála v anglickém Winchesteru, vzdáleném od Londýna asi půldruhé hodiny autem, patří k nejcennějším architektonickým klenotům na světě. Už zvenku působí monumentálně, při vstupu do vnitřních prostor musí cítit úctu a pokoru i naprostý ateista.
Světcovy ostatky nakonec skončily v nové budově
Její stavba byla zahájena už v roce 642 (!) na místě, které bezprostředně sousedí se současnou polohou. Poblíž byl pochován jeden z prvních biskupů diecéze, svatý Swithun, jeho ostatky byly později přeneseny do nové katedrály.
Tento pro nás neznámý světec byl v polovině devátého století velkou osobností, měl vykonat četné zázraky a je uctíván nejen v Anglii, kde má svátek 15. července, ale i v Norsku. Tam jeho památku ovšem slaví o třináct dní dříve.
Nahrazení původní budovy, nazývané Starý Minster, novou bylo vynuceno tím, že kapacitou nepostačovala potřebám církve. Mniši se do ní přestěhovali za účasti všech anglických biskupů 8. dubna 1093, tedy přibližně čtrnáct let po zahájení prací.
Hlavní věž se zřítila kvůli vodě
Architekti si dali záležet na tom, aby ukázali sílu britského impéria, Winchester se k tomu hodil ideálně. Byl v době položení základního kamene zřejmě ještě hlavním městem celé Anglie, i když Vilém Dobyvatel už pošilhával po Londýně, který měl strategičtější polohu.
Velkorysý projekt počítal s tím, aby byl věřící při vstupu do katedrály ohromen jejími rozměry. Samotná loď měří na délku úctyhodných sto padesát metrů a je nejdelší v Evropě. V plánu bylo i to, že v kryptě budou „odpočívat“ význační panovníci.
To se však nesplnilo, je zde pohřben jen Vilém II., zabitý nešťastnou náhodou při lovu v nedalekém New Forest. Problém nastal také s původní hlavní věží, která se kvůli nestabilitě základů zakotvených na podmočené půdě zřítila.
Roku 1202 byla zahájena stavba nové. Úpravy katedrály pokračovaly i v pozdějším období – ve čtrnáctém století přestavbou hlavní lodi chrámu, o sto let později postavením ubytovny kvůli množství poutníků směřujících ke hrobu svatého Swithuna.
Walker strávil šest let ve tmě
V největším ohrožení se Winchesterská katedrála ocitla poté, co Jindřich VIII. založil anglikánské náboženství. V roce 1539 zrušil celé Benediktýnské převorství a nařídil zničení kláštera a kapituly, katedrálu ale nakonec podobně smutný osud nečekal.
Velký problém se musel řešit v letech 1905 až 1912, kdy se zjistilo, že základy na jižní a východní zdi jsou silně podmáčené a hrozí zřícení stavby. Složité opravy se ujal potápěč William Walker, který pracoval šest let v podzemí v úplné tmě.
O tom, jaká to byla fuška, svědčí fakt, že použil 900 000 cihel! Jeho akce je považována za hlavní příčinu záchrany katedrály. Ta je kromě věřících i „poutním místem“ příznivců spisovatelky Jane Austenové, která je pohřbena v severní boční lodi.
