Souostroví Guadeloupe ležící uprostřed Malých Antil není exotické jen polohou, ale i geopolitickým začleněním. Jako jedna z posledních zámořských kolonií spadajících pod správu Francie je totiž nejvzdálenějším regionem Evropské unie!
Svým tvarem připomíná otevřená motýlí křídla a ačkoliv se to na první pohled nezdá, ve skutečnosti se nejedná o jeden ostrov, ale o dva. Přitom každý je úplně jiný, jakoby snad k sobě ani nepatřily…
Sopka už skoro čtyřicet let spí
Západní Basse Terre je hornatý, místy pokrytý deštným pralesem, část vnitrozemí zabírá národní park o rozloze asi sedmnácti hektarů. Jeho dominantou je stále aktivní sopka Soufriere (1467 metrů).
Na vrchol vede dobře turisticky značená cesta. Výstupu se nemusí nikdo obávat. Tam a zpět by to zdatný důchodce stihnul tak za dvě hodiny, tedy kdyby šel bez přestávky a nesměl se cestou kochat. Ovšem takový se asi těžko najde…
Pochopitelně je činnost vulkánu monitorována, takže žádné nebezpečí nehrozí. Navíc se naposledy ozval zhruba před čtyřiceti lety. Úřady tehdy pro jistotu nařídily evakuaci, ale nakonec nedošlo ani k hmotným škodám, natož ke zranění osob.
Zaujmou vodopády i petroglyfy
Je tu množství řek, říček i vodopádů. Nejkrásnější jsou tři nejvyšší – Chutes du Carbet, hlavně druhý je snadno přístupný. Měří 110 metrů a v jeho blízkosti se nachází termální pramen. Územím parku vede i několik naučných tras. Při procházce se turistům podaří s trochou štěstí narazit na zdejší symbol, medvídka mývala.
Na jihu, v Trois Rivieres, lze zase obdivovat petroglyfy, obrazy ve skalách, na kterých indiáni, původní obyvatelé ostrovů, zachycovali svůj každodenní život.
O ananasu kolují zavádějící zkazky
Na hodně místech jsou pole, políčka a zahrady plné nádherných tropických květin a ovocných stromů, ale i rozsáhlé plantáže, kde pěstují hlavně cukrovou třtinu, banány a ananasy. O těch si mnoho lidí myslí, že jde o rostlinu pocházející z Havaje.
Pletou se v obojím, jde totiž o bylinu a domov má právě v Guadeloupe. Prvním bělochem, který ochutnal tento šťavnatý plod, nebyl nikdo jiný než slavný Kryštof Kolumbus. A nesmíme také zapomenou na kakaovníky a kávovníky.
Poblíž stromů či keřů s těmito plody se nachází městečko Pointe-Noire, kde lze na mnoha místech ihned degustovat finální verzi obou opojných nápojů. Čokoláda je pochopitelně k mání i v tuhém stavu.
V hlavním městě nepotkáte živáčka
Metropole Guadeloupe se jmenuje rovněž Basse Terre, jedná se spíše o administrativní centrum. Večer nebo o víkendech je město prakticky liduprázdné. Najít zde otevřený obchod či restauraci by byla práce pro slavného francouzského detektiva, komisaře Maigreta.
Největším městem ostrova je však Pointe-à-Pitre, jde o směs moderních obchodních center a budov postavených v koloniálním stylu, typických pro karibskou oblast. Stěžejním bodem je pulzující tržnice, platí se – pochopitelně – eurem, prodávajícími jsou hlavně ženy.
Nabízejí čerstvé ovoce, zeleninu, květiny, koření a různé řemeslné výrobky. V přístavu zase rybáři prodávají čerstvé úlovky přímo ze svých člunů. Mořské plody i vlastní potraviny jsou ostatně základem zdejší gastronomie.
Více to žije na východě
Z masa převažuje bílé, mezi kreolské pochoutky patří accras (tresčí kousky), crabe farci (kořeněný krab) a colombo cabri (kozí maso na kari). Některé nabízejí i pouliční prodejci poblíž pláží, těch je ale víc na východním ostrově Grande Terre.
Ten je menší rozlohou, ale zato je zde více hotelů a letovisek. Mezi vyhlášené patří Gosier, Saint Anne a Saint Francois. Nejvhodnějším obdobím, kdy jet na Guadeloupe, je únor až duben, to je zde nejpříjemněji.
Potápěči ocení Pigeon Point
Oblíbeným cílem turistů je nejvýchodnější bod – Point des Chateaux. Jde také o jedno z nejdivočejších míst, kde vítr naráží mořskou vodu na skálu. Kromě síly vodního živlu zde najdeme i ideální místo, odkud lze nejlépe pozorovat oba ostrovy.
Poblíž leží několik pláží, které před mohutnými vlnami dostatečně chrání korálové útesy. Příznivci potápění a šnorchlování těžko vynechají návštěvu Pigeon Pointu, rezervace, na níž se podílel proslavený oceánograf Jacques Cousteau.