Když se řekne Svatý Mořic, většina z nás si vybaví proslulé zimní středisko, nacházející se v kantonu Graubünden ve Švýcarsku, konkrétně na břehu jezera Moritzer See. Zdaleka ne každý však ví, že další Svatý Mořic (St. Maurice) je součástí švýcarského kantonu Valais neboli Wallis. V tomto městě najdeme nejstarší klášter v západní Evropě. Ten letos slaví 1500 let své existence!

Opatství St. Maurice, které v roce 515 založil burgundský král Zikmund (Sigismund), vzniklo na místě pohřebiště velitele Mořice, pocházejícího z Egypta, a jeho thébské legie.

Hromadný hrob ukrývá tisíce koster

Město Svatý Mořic na jihozápadě Švýcarska bylo původně keltskou osadou. Jmenovala se Acauno a patřila národu Nantuaenů. Vzhledem ke své strategické poloze neunikla pozornosti Římanů, kteří území dobyli a následně založili vojenskou a celní stanici na důležité obchodní cestě z Itálie do Galie a Germánie.

Koncem 3. století, konkrétně v roce 286, zde byla pobita thébská legie. Ostatky cca 6600 bojovníků nechal biskup Theodor o sto let později vyzvednout z hrobů a umístit do společného hrobu pod úpatím místního útesu.

Nad hrobem byla postavena svatyně. Dne 22. září 515 pověřil král Zikmund skupinu mnichů, aby nedaleko ní založili klášter a uctívali památku těchto mrtvých. Zmíněné datum je rovněž považováno za datum založení opatství, které je označováno za nejstarší nepřetržitě obývaný klášter západní Evropy.

opatství Saint Maurice d'Agaune

Současný název dostal v 9. století

Již od počátku byl klášter středem velkého zájmu poutníků z dnešního Německa, Francie a Itálie. Velké oblibě se těšil rovněž u panovnických dynastií (merovejské a karolínské), jejichž příslušníci zde často nacházeli místo svého posledního odpočinku.

Díky tomu byly otevřeny nové cesty a průsmyky přes Alpy, hlavně do Itálie. Do 9. století se opatství nazývalo Agaune. Poté bylo do názvu přidáno jméno Mořic, čímž vzniklo pojmenování – opatství sv. Mořice Agaunského (Saint Maurice d’Agaune).

klášter v St. Maurice

Nejstarší klášter přečkal záplavy i drancování

Osada a klášter však byly v neustálém ohrožení. Na vině byly záplavy řekou Rhônou a sesuvy okolních skal. V roce 574 bylo opatství vydrancováno Lombarďany a v polovině 10. století Saracény. Přesto bylo neustále obnovováno a vždy mělo výsostné postavení mezi okolními kláštery.

V současnosti se zde i nadále konají bohoslužebné rituály na pomníku mučedníků, opatství zůstává strážcem křesťanských hodnot ve světě. Je také důležitým místem setkávání, porozumění a studií.

Comments are closed.