Grónsko, největší ostrov světa, patří geograficky k Severní Americe. Hodně lidí ho však považuje za součást Evropy. Zřejmě proto, že spadá pod Dánské království.

Jako první Grónsko nejspíš spatřil Viking Gunnbjørns, jehož loď k pobřeží zahnala bouře. Určitě tu v roce 982 přistál Erik Thorwaldsson, díky své barvě vlasů známý jako Erik Rudý, který byl na domovském Islandu odsouzen k tříletému vyhnanství za zabití.

pohled na půlnoční slunce nad Grónskem

Tím prokazatelně objevil Ameriku, 510 let před Kolumbem. Námitka, že stanul jen na jednom ostrově, neobstojí, to samé udělal přece i slavný mořeplavec. Po odpykání trestu se Erik do vlasti vrátil, ale jen nakrátko, neměl zájem se v ní znovu usadit.

Grónsko

Vikingy vyhnala zima

Chtěl trvale osídlit Grónsko a panovat v něm, ale k tomu potřeboval nabrat osadníky. Aby je přesvědčil, pojmenoval nově objevené území Zelená země (Grønland) a tak barvitě líčil jeho krásy, že jich nakonec získat dost. Je třeba říct, že moc nelhal.

I tehdy zabíral velkou část ledovec, ale klima bylo přijatelnější, prudce se ochladilo až v patnáctém století, tzv. malé době ledové. Ta přinesla konec éry Vikingů. Odlišným podmínkám se nedokázali přizpůsobit, nebyli jen válečníci, ale hlavně zemědělci.

trosky kostela v Grónsku

Kam se poděl Vinland?

Výboje jim sloužily k získání půdy, na níž mohli hospodařit. Stojí za zmínku, že Erikův syn Leif objevil zemi, kterou podle plané révy nazval Vinland. Z nějakého důvodu ji ale neobsadil, takže se s určitostí neví, kde vlastně byla – šlo zřejmě o Labrador.

Drsné prostředí naopak nevadilo Inuitům (my jim říkáme Eskymáci), kteří tady žijí dodnes, tvoří až 80 % obyvatelstva. Pikantní je, že padesátkrát menší mateřská země, Dánsko, se díky tomu stala vlastně největší „koloniální velmocí“ na planetě.

kostel v Grónsku

Polární záře přitahuje turisty

Cestovní kanceláře pořádají do Grónska poznávací zájezdy, ale častá je i individuální turistika. Protože 75 % rozlohy – asi 1,8 milionu kilometrů čtverečních – zabírá ledovec, silný místy až 3 000 metrů, v zimě se sem jezdí spíše nakrátko, hlavně na východní pobřeží. Odtamtud lze nejlépe pozorovat tu nejúžasnější přírodní světelnou show, co existuje – polární záři.

polární záře v Grónsku

V létě, kdy bývá počasí příznivější (místy až 25 stupňů), lze zažít ne sice až tak efektní, ale přesto úchvatnou podívanou – pohled na půlnoční slunce.

půlnoční slunce Grónsko

Sobi o lidi příliš nestojí

Jezdí sem hlavně pěší turisté, kteří milují toulky lidmi neposkvrněnou přírodou. Třeba po březích jezer, kde sledují, jak před jejich zraky rozmrzají, i zvlněným terénem. Cestou vidí „koberce“ pestrobarevných kytek i spoustu zvířat, nejznámější je lední medvěd.

lední medvěd Grónsko

Zahlédnout ho je o štěstí, většinu života stráví na moři či ledu. Žije tu i tur pižmový či sob, jejich stáda se pasou i ve velkých skupinách, o setkání s pány tvorstva ale nejeví moc zájem. Na jihu žije dost tuleňů, na severu zase polární vlk (i liška) a sněžný zajíc.

sobi v Grónsku

Před dílnou spatříte unikát

Častým cílem je metropole Nuuk, nejmenší na světě. Bydlí tu pouze 15 000 obyvatel, jde však o nejstarší město v zemi.

Nuuk Grónsko

Kromě starého přístavu a muzea Inuitů je hlavní atrakcí dílna, kde „pracuje“ Santa Claus. Před budovou uvidíte největší poštovní schránku světa.

největší poštovní schránka na světě Grónsko

Hodně návštěvníků míří do údolí Sermemmiut, odkud je výhled na Jakobshavn, vůbec nejrychleji tekoucí ledovec. Stejně se jmenuje i osada, kterou společně se dvěma dalšími založil potomek českých vystěhovalců Jakub Severin.

údolí Sermemmiut Grónsko

Kulinářská specialita spíše děsí

Na východě a západě vyrůstají z ledovce vrcholky hor, nejvyšší je Gunnbjørns Fjeld (3734 m), pojmenovaná podle v úvodu již zmíněného Vikinga. V Grónsku najdeme i nejsevernější bod na souši, mys Morris Jesup, leží asi tak 700 kilometrů od severního pólu.

Kdo si tady nepřijde na své, jsou gurmáni, pokud tedy nejsou pořádně otrlí. Eskymáci totiž považují za zvláštní lahůdku sobí žaludky, plné lišejníků a bobulí, které vytvoří pikantní salát. Maso pak jedí syrové a dávají přednost krvi a dalším vnitřnostem…

Comments are closed.