Orto Botanico di Padova byla založena v roce 1545 a je to nejstarší botanická zahrada (a navíc akademická) na světě, která zůstává stále na svém původním místě. Areál je propojen s univerzitou, v současnosti zabírá plochu kolem 22 000 metrů čtverečních. Od roku 1997 je součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Zpočátku šlo o zdraví
Zahrada v severoitalské Padově byla původně věnována pěstování léčivých rostlin, v době jejího vzniku se jim říkalo „jednoduché rostliny“ (Orto dei semplici). Studenti se zde měli učit rozlišovat lidskému zdraví prospěšné byliny. Postupně se však rostlinná expozice doplňovala a rozrůstala o exponáty ze zemí, které obchodovaly s Benátkami, a jiné druhy flóry.
Starou palmu opěvoval i Goethe
Nejstarší botanická zahrada skrývá rostlinné unikáty. Až do roku 1984 se například chlubila keřem drmku obecného (Vitex agnus-castus), který pocházel z roku 1550! V současnosti je nejstarší zdejší rostlinou palma, jež byla vysazena roku 1585. Říká se jí Palma di Goethe, protože ji básník Goethe zmínil ve své eseji Proměny rostlin.
Obrovský platan ve vnějším arboretu byl vysazen roku 1680, ale poškodil ho blesk, jeho kmen je dutý. V zahradě rostou též magnolie a další stromy či keře z poloviny 18. století, jde v některých případech o nejstarší exempláře svého druhu v Evropě.
Nechybějí ani hmyzožravky
Více než šest tisíc druhů rostlin je pěstováno a seřazeno podle taxonomických, utilitárních, ekologických a historických měřítek. Systematické sbírky jsou soustředěny ve čtyřech největších centrálních záhonech. Léčivé rostliny si zde nadále zachovávají svou prestiž. Každá je označena vědeckým názvem a hlavními terapeutickými vlastnostmi.
Jinak tu najdete rostliny vodní a hmyzožravé, rostliny z vulkanických kopců z okolí Padovy a Benátek, orchideje, skalničky, středomořskou či alpskou vegetaci atd.
