Willemstad, pojmenovaný zřejmě po fenomenálním králi Vilémovi Oranžském, je hlavním městem ostrova Curaçao. Ten sice leží v Karibském moři, ale zato spadá pod Nizozemské království.

Město bylo založeno Holanďany roku 1634 poté, co se jim podařilo získat ostrov na úkor Španělů. Historické centrum má dvě hlavní čtvrtě Punda a Otrobanda. (Na snímku je kostel svaté Anny s ručně vyřezávaným oltářem.)

Kostel svaté Anny

Dělí je od sebe záliv svaté Anny a spojují je dva mosty. První – most Královny Emy – pochází z roku 1888 a je pontonový. Více se používá nový (na snímku), čtyřproudý, pojmenovaný po oblíbené panovnici Juliáně, která v době stavby stála v čele země. Je tu i třetí, padací, Wilhelmina Bridge, ale ten je nefunkční.

nový most ve Willemstadu

Staré části Willemstadu jsou postaveny ve stylu holandské koloniální architektury, která je v těchto končinách zcela ojedinělá.

ulice ve Willemstadu

Stejně jako výskyt judaistických památek, zejména synagogy z roku 1692, vůbec nejstarší na celé západní polokouli. Je tady i muzeum, v němž jsou uloženy historické artefakty o židovské kultuře nejen na ostrově, ale i ve zbytku světa, a také o historii a vzniku Starého zákona.

Tržnice plave na moři

Za návštěvu stojí zátoka a přístav, ve kterém se na zakotvených pestrobarevných bárkách nachází plovoucí tržnice (nabízející pochopitelně zejména čerstvé plody moře), a Muzeum Kura Hulanda, jež mapuje historii afrických říší, včetně obchodu s otroky.

večerní Willemstad

Nesmí se pochopitelně zapomenout na Fort Amsterdam. Tato pevnost z roku 1636 dnes slouží jako sídlo vlády a guvernéra.

Fort Amsterdam

Její součástí je rovněž protestantský kostel.

Fort Amsterdam kostel

Domorodci ovládají papiamento

Kousek od centra je centrální trh a Old Market. V prvém se prodává snad vše – od rostlin přes ryby až po oblečení a ručně vyráběné módní doplňky, o které je mezi turisty velký zájem; téměř každý kus je v podstatě originál.

Kdo chce poznat místní obyvatele, jde na Starý trh. Tam se může zkusit naučit domorodý jazyk papiamento a k tomu ochutnat vyhlášené kulinářské speciality.

hudebníci v ulicích Willemstadu

Likér Curaçao vymysleli Židé

Tou hlavní, známou po celém světě, je modrý likér, jenž nese jméno ostrova. Za svůj věhlas paradoxně vděčí Španělům, kteří na ostrově Curaçao během své nadvlády zakládali plantáže. Na nich zasadili pomerančovníky z Valencie, ty se ovšem ve zdejší půdě neuchytily.

Plody byly hořké, nepoživatelné, avšak slupky obsahovaly nasládlé vonné oleje. Na složení, doplněné o byliny, přišla náhodou židovská rodina Seniorů v 19. století…

Leguán zachutná milovníkům kuřat

Zdejší kuchyně je směsicí holandské a kreolské, mezi speciality patří výtečný předkrm funchi, což je kukuřičná kaše s rýží, pika hasa, kde hraje „hlavní roli“ kanic červený, něco jako národní ryba.

Stejně tak je pokrm keshi yena (na snímku) národním jídlem. Jde o sýrové, pikantně kořeněné kuličky, plněné či nadívané masem i olivami. Oblíbenou pochoutkou je rovněž leguán, který prý chutná jako kuře…

keshi yena