Peruánské Machu Picchu se v celosvětové anketě dostalo mezi sedm novodobých divů světa, hlasovalo pro něj 100 milionů lidí. Roli určitě sehrála jeho tajuplnost a nedostupnost.
Krátce poté, co Španělé dobyli říši Inků a zmocnili se pohádkového bohatství, kterým její vládci disponovali (nedotýkali se ničeho, co nebylo ze zlata), vynořila se pověst o bájném městě El Dorado, ukrytém kdesi hluboko v džungli.
Tam ze sebe prý panovník smýval zlatý prach, jímž byl rituálně posypán (mělo ho být tolik, že se vyhazoval do povětří!) v zářícím paláci, taktéž obloženém žlutým kovem. Hledači pokladů po něm začali zběsile pátrat – a většina za to zaplatila životem.
Smůlu prolomil americký dobrodruh
Existovalo totiž jenom v představách, ovšem „ztracených“ měst bylo v Peru víc. Další, Vilcabambu, poslední útočiště Inků, toužil objevit americký cestovatel a dobrodruh Hiram Bingham (zřejmě inspiroval Stevena Spielberga k postavě Indiana Jonese).
Tomu se na pokraji vyčerpání povedlo 24. července 1911 stanout na vrcholu hřebene poblíž hory Machu Picchu, kde zůstal stát v úžasu nad množstvím budov a teras stoupajících po úbočích.
Pochází z 15. století
Postupně se z džungle vynořilo celé monumentální město, postavené někdy kolem roku 1450 – za vlády zakladatele říše Inků Pachacutiho. Žilo v něm kdysi přibližně tisíc obyvatel.
Vedl jím důmyslný vodovodní systém, mělo centrální náměstí, chrámy, lázně, obytné čtvrti, pohřebiště i zemědělské terasy, které obyvatelům zajišťovaly obživu.
Domněnka o pannách vzala za své
Otázky, na které zatím nikdo nedokázal beze zbytku odpovědět, zní: K jakému účelu Machu Picchu sloužilo a proč leží na tak nedostupném místě v nadmořské výšce 2430 metrů?
Bingham myslel, že šlo o chrám zasvěcený pannám Slunce. Soudil tak na základě toho, že většina jím nalezených kosterních pozůstatků patřila ženám. Nicméně později se našla další (i mužská) pohřebiště, což jeho domněnku vyvrátilo.
Teorií je celá řada
Španělé se sem vůbec nedostali. Měli totiž ve zvyku okamžitě zničit posvátný rituální kámen, který pro ně představoval pohanský symbol. Ten se však našel nepoškozený. Byl umístěný tak, aby při zimní rovnodennosti směřoval přesně k slunci.
Chvíli, kdy nevrhalo stín, Inkové bouřlivě oslavovali. Mnozí badatelé věří, že Machu Picchu sloužilo k určování času i jako astronomická observatoř. Tomu nasvědčuje rovněž jeho situování do světových stran a poloha chrámů Tří oken a Slunce.
Velkou roli v tom mohla hrát polokruhová věž El Torreón, jejímž oknem při letním slunovratu dopadá sluneční svit na kámen v podobě jaguára, posvátného zvířete. Podle všeho měla i velký náboženský význam, dovnitř směli jen kněží.
Hrobka zeje prázdnotou
Pod chrámem Slunce je královská hrobka, kam se měla ukládat těla vládců říše. Ta se nepohřbívala, ale uchovávala a uctívala jako živá. Nicméně se v ní nic nenašlo. To ovšem nic nezměnilo na tom, že Machu Picchu je dnes (nejen v Peru) turistickou atrakcí číslo jedna.
Ročně ho navštíví dva miliony lidí, přitom ještě před deseti lety to byla pouze pětina! Úřady proto přijaly regulační opatření. Zarazily individuální cesty, snížily kapacitu vlaků, které vyhradily jen pro cizince, zvýšily ceny vstupného…
