V severním Laosu leží nedaleko města Phonsavan bývalá válečná pole, jež jsou zároveň unikátní archeologickou lokalitou. Občas se o tomto místě hovoří jako o záhadném území, jeho zvláštností jsou obří kamenné nádoby. Těch se tu nachází na pět tisíc kusů a právě díky nim se místu říká Planina džbánů nebo také Planina hrnců.

Některé z megalitických nádob jsou vysoké až tři metry, široké zhruba metr a váží i šest tun! Jsou pokryté reliéfy a odborníci odhadují jejich stáří na dva tisíce let. Ale jistotu nemají, protože se v nich nedochovaly žádné organické zbytky, které by datování pomohly upřesnit.

Planina džbánů Laos

Účel výtvorů není znám

Většina nádob je z pískovce nebo vápence, ale některé jsou i z tvrdší žuly. Rozhodně lze předpokládat, že jejich výroba vyžadovala určitou úroveň znalostí i dovedností. Archeologové se domnívají, že kámen byl opracováván železnými dláty, ačkoli o tom nemají dostatek důkazů. Okraje nádob naznačují, že většinu z nich zřejmě původně zakrývala víka.

Ta se však až na několik málo kamenných poklic nezachovala, proto si odborníci myslí, že se jednalo o víka dřevěná či ratanová, která už dávno vzala za své, podlehla zkáze. Proč, za jakým účelem byly nádoby vyrobeny, o tom se vedou diskuze. Vědci se nemohou shodnout na tom, zda sloužily k lapání dešťové vody, jestli to byly pohřební urny nebo třeba sýpky na rýži.

Planina hrnců Phonsavan

Výzkum komplikuje nevybuchlá munice

Rozsáhlé území v Laosu bylo v šedesátých letech terčem amerického bombardování a v lokalitě je stále množství nebezpečné munice. To odrazuje od průzkumu jak vědce, tak záhadology a další potenciální návštěvníky. Zatím byly od výbušnin vyčištěny jen tři největší z několika desítek polí s tajemnými kamennými džbány.