V roce 1974 šokoval archeology i celý svět objev obří armády z pálené hlíny, pro kterou se používá název terakota nebo také terakotová armáda. Stalo se tak poblíž města Si-an v severozápadní Číně. V minulých dnech však místní archeologové zahájili nové výkopové práce. Nejdříve chtějí odkrýt další plochu o rozloze 200 metrů čtverečních. Do budoucna však předpokládají nález několika tisíců soch.
„Sochy se nalézají v podzemní stavbě z hlíny a kamenů. Podle našich předběžných výkopů se na její celkové ploše šest tisíc metrů čtverečních nacházejí tisíce terakotových bojovníků a koní,“ uvedl vedoucí archeologického týmu S‘-chung Ču. Nezbývá nám, než „hledačům pokladu“ držet palce. Nyní se ale vraťme do historie…
Kopání studny se změnilo v kovbojku
Jeden z největších nálezů historie měl v roce 1974 prozaický průběh. Vesničané při kopání studny narazili v pěti metrech na velké množství keramických střepů a zavolali archeology. Ti ale netušili, co je čeká, a bohužel si počínali dost neopatrně.
Dovnitř se tak dostal znečištěný vzduch a působil natolik agresivně, že během pár hodin zničil tisíciletý nános barev na figurách vojáků, některé se navíc rozpadly úplně.
Sochy jsou vyšší než lidé
Hliněných vojáků je tu 8000 ve třech obřích halách na ploše téměř 50 kilometrů čtverečních. Každý je jinak a ručně namalovaný. Vypadají jako živí a vzhledem k výšce od 170 až do 200 cm vzbuzují respekt, což byl pochopitelně úmysl. Číňané tak vysocí nejsou ani nikdy nebyli.
Postavy se liší ve výrazech tváře. Mračí se i usmívají, jedni mají vousy, druzí bradku, třetí jsou oholení. V postojích a rozestavení má být údajně skryto poselství.
Jak terakotová armáda souvisí s císařem?
Jejich bronzové zbraně zůstaly ostré, blyštivé, tehdejší zbrojíři je asi uměli – neznámo jak – pochromovat, aby vydržely navěky. Toto mauzoleum nechal postavit dvě až tři století před naším letopočtem císař Čchin, první sjednotitel celé Číny.
Megalomanskou stavbu, která měla být symbolem císařovy nesmrtelnosti, se nakonec nepovedlo za jeho vlády dokončit, i když na ní prý pracovalo 700 tisíc lidí desítky let.
Věčný život skončil předčasně
Neuhasitelná touha po věčném životě se vládci nakonec stala osudnou. Lékaři, ve snaze mu vyhovět, připravili jakýsi lektvar, který obsahoval i malé množství rtuti. Poté, co ho lačně požil, na následky otravy v padesáti letech zemřel…
Nicméně terakotová armáda, kterou po sobě zanechal, přivádí návštěvníky v úžas i dnes. A to nebyla odkryta jeho hrobka, jež pravděpodobně ukrývá spoustu dalších pokladů.
Hrobku střeží i otrávené šípy
Podle dobových zpráv je důmyslně chráněna několika různými způsoby. Hovoří se o propadlišti, tekutém stříbru, které přináší smrt, nástražných mechanismech, střílejících otrávené šípy, celé to zní jako scénář dobrodružného filmu.
V mauzoleu se rovněž našly stovky soch terakotových koní. Některé ve spřežení, jiné vedli vojáci za uzdu. Je vidět, že císař chtěl mít v záhrobí stejný luxus jako na zemi.
Kde se vzala mrtvá těla?
To potvrzují i dva velké bronzové a bohatě zdobené vozy a pozůstatky zhruba pěti stovek mrtvých, zřejmě sloužících či jemu blízkých, osob, které ho měly doprovázet na onen svět. Jestli tito lidé zemřeli vlastní rukou, nebo byli zabiti po jeho smrti, zůstává otázkou.
Není od věci zmínit, že stovka terakotových vojáků byla před pár lety k vidění i u nás. Nešlo ale o originální kusy, nýbrž o věrné repliky, které vznikly v roce 2002 v Číně.
