Město Bruggy, jehož historická část je zapsaná na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jež bylo vyhlášeno také Evropským hlavním městem kultury, patří k architektonickým klenotům Belgie, ale nejen jí.
Původně se tu usadili Římané, kteří vybudovali mohutné opevnění, to ale po jejich odchodu chátralo. Nicméně v devátém století bylo obnoveno, aby zabránilo nájezdům Vikingů a chránilo obyvatele ještě dlouho potom, co severská hrozba pominula.
Bohatství přivála ničivá bouře
V roce 1143 silná bouře sice napáchala spoustu materiálních škod, ale měla i jeden, velmi pozitivní efekt – vytvořila totiž přírodní kanál, který dostal jméno Zwin.
Tím získaly Bruggy přímý přístup k moři. Jejich vládci toho uměli jaksepatří využít, brzy se město stalo důležitým centrem mezinárodního obchodu na kontinentě. Tuto pozici ještě zvýraznili výrobou sukna z anglické a skotské vlny a později i tvorbou slavných krajek.
Díky tomu Bruggy neuvěřitelně bohatly, usazovali se v nich kupci z celé Evropy. V roce 1309 zde vznikla historicky první burza, finančnictví se tak stalo dalším zdrojem příjmů.
Armáda rozmetala Francouze
Tento fakt přilákal kromě obchodníků i spekulanty, získané bohatství umožnilo městu Bruggy vydržovat si dokonce vlastní armádu, což se osvědčilo. Pomohla totiž flanderskému hraběti k vítězství nad mnohem silnějšími Francouzi.
Nic ale netrvá věčně, což zde platilo do patnáctého století, kdy se kanál zanesl bahnem a nečistotami a tím došlo k přerušení životně důležitého spojení s mořem.
Středověké stavby zachránila krize
Konec námořní dopravy měl logicky neblahý dopad na obchod, došlo k všeobecnému úpadku. Zlí jazykové tvrdí, že ještě v polovině devatenáctého století byly Bruggy nikoliv nejbohatším, ale nejchudším belgickým městem.
Skutečnost, že se prakticky nic nového nestavělo, jen opravovalo, měla z dnešního hlediska pozitivní dopad. Zachoval se totiž středověký ráz centra, zejména náměstí Markt.
Kde se vzala kapka Kristovy krve?
To bylo kdysi vizitkou města. Je plné nádherných paláců i honosných měšťanských domů, nejlepší výhled je z 83 metrů vysoké věže Belfort. Za návštěvu stojí i Kostel svaté krve, kde je uložena schránka, v níž se údajně nachází kapka Kristovy krve.
Z křížové výpravy do Svaté země a Jeruzaléma ji přivezl Diederik, hrabě z Flander, avšak o tom, kde k ní přišel, stejně jako o její pravosti, se legendy nezmiňují.
Turisty fascinuje radnice i palác
Jako ve všech městech je architektonickým skvostem radnice. Ta zdejší je postavená v gotickém slohu a leží na dalším významném náměstí Burg.
Tam se nachází i Justiční palác, který je ovšem už jen pseudogotický, vznikl totiž v osmnáctém století.
Bruggy v Belgii, konkrétně v provincii Západní Flandry, jsou městem muzeí. Kromě výtvarného, Groeninge, kde spatříme obrazy slavných vlámských mistrů, je tu rovněž muzeum věhlasných flanderských krajek, čokolády a diamantů.
Michelangelova socha je ozdobou kostela
Z architektonického hlediska zaujme spleť křivolakých středověkých uliček a tradiční domy se stupňovitými střechami i kostel Panny Marie z třináctého století (s netradiční cihlovou věží, vysokou 122 metrů), v němž se nalézá i velice cenná Michelangelova socha.
Plavba čluny po městských kanálech je pro změnu oblíbenou turistickou atrakcí. Kromě výhledu na památky se jimi lze vypravit i do dalších měst, například do Gentu.
