Město Bruggy, jehož historická část je zapsaná na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jež bylo vyhlášeno také Evropským hlavním městem kultury, patří k architektonickým klenotům Belgie, ale nejen jí.

Původně se tu usadili Římané, kteří vybudovali mohutné opevnění, to ale po jejich odchodu chátralo. Nicméně v devátém století bylo obnoveno, aby zabránilo nájezdům Vikingů a chránilo obyvatele ještě dlouho potom, co severská hrozba pominula.

Bohatství přivála ničivá bouře

V roce 1143 silná bouře sice napáchala spoustu materiálních škod, ale měla i jeden, velmi pozitivní efekt – vytvořila totiž přírodní kanál, který dostal jméno Zwin.

Tím získaly Bruggy přímý přístup k moři. Jejich vládci toho uměli jaksepatří využít, brzy se město stalo důležitým centrem mezinárodního obchodu na kontinentě. Tuto pozici ještě zvýraznili výrobou sukna z anglické a skotské vlny a později i tvorbou slavných krajek.

Díky tomu Bruggy neuvěřitelně bohatly, usazovali se v nich kupci z celé Evropy. V roce 1309 zde vznikla historicky první burza, finančnictví se tak stalo dalším zdrojem příjmů.

Bruggy

Armáda rozmetala Francouze

Tento fakt přilákal kromě obchodníků i spekulanty, získané bohatství umožnilo městu Bruggy vydržovat si dokonce vlastní armádu, což se osvědčilo. Pomohla totiž flanderskému hraběti k vítězství nad mnohem silnějšími Francouzi.

Nic ale netrvá věčně, což zde platilo do patnáctého století, kdy se kanál zanesl bahnem a nečistotami a tím došlo k přerušení životně důležitého spojení s mořem.

Belgické město Bruggy

Středověké stavby zachránila krize

Konec námořní dopravy měl logicky neblahý dopad na obchod, došlo k všeobecnému úpadku. Zlí jazykové tvrdí, že ještě v polovině devatenáctého století byly Bruggy nikoliv nejbohatším, ale nejchudším belgickým městem.

Skutečnost, že se prakticky nic nového nestavělo, jen opravovalo, měla z dnešního hlediska pozitivní dopad. Zachoval se totiž středověký ráz centra, zejména náměstí Markt.

náměstí Markt ve městě Bruggy

Kde se vzala kapka Kristovy krve?

To bylo kdysi vizitkou města. Je plné nádherných paláců i honosných měšťanských domů, nejlepší výhled je z 83 metrů vysoké věže Belfort. Za návštěvu stojí i Kostel svaté krve, kde je uložena schránka, v níž se údajně nachází kapka Kristovy krve.

Z křížové výpravy do Svaté země a Jeruzaléma ji přivezl Diederik, hrabě z Flander, avšak o tom, kde k ní přišel, stejně jako o její pravosti, se legendy nezmiňují.

Kostel svaté krve Bruggy

Turisty fascinuje radnice i palác

Jako ve všech městech je architektonickým skvostem radnice. Ta zdejší je postavená v gotickém slohu a leží na dalším významném náměstí Burg.

radnice ve městě Bruggy

Tam se nachází i Justiční palác, který je ovšem už jen pseudogotický, vznikl totiž v osmnáctém století.

Justiční palác ve městě Bruggy

Bruggy v Belgii, konkrétně v provincii Západní Flandry, jsou městem muzeí. Kromě výtvarného, Groeninge, kde spatříme obrazy slavných vlámských mistrů, je tu rovněž muzeum věhlasných flanderských krajek, čokolády a diamantů.

Michelangelova socha je ozdobou kostela

Z architektonického hlediska zaujme spleť křivolakých středověkých uliček a tradiční domy se stupňovitými střechami i kostel Panny Marie z třináctého století (s netradiční cihlovou věží, vysokou 122 metrů), v němž se nalézá i velice cenná Michelangelova socha.

Plavba čluny po městských kanálech je pro změnu oblíbenou turistickou atrakcí. Kromě výhledu na památky se jimi lze vypravit i do dalších měst, například do Gentu.

kanály ve městě Bruggy

Comments are closed.