Kultovní filmové trilogie Pán prstenů a Hobit přilákaly stamiliony diváků. Hodně z nich kromě dobrodružného děje zaujaly nádherné přírodní kulisy, a proto se vydávají na Nový Zéland, kde probíhalo natáčení.
Režisér Peter Jackson, místní rodák, dobře věděl o pestrosti zdejší krajiny. Posloužila mu pro krásné, romantické záběry z elfího sídla Roklinka, stejně tak pro scény z děsivého Mordoru.
Z Osamělé hory se občas kouří
Ten najdeme téměř celý v národním parku Tongario kolem jezera Lake Taupo a vesničky Whakapapa, kde byl ubytován i filmový štáb včetně herců.
Odsud vedou zajímavé turistické trasy Napříč Mordorem, třeba k vodopádu Tawhai Falls. Nejnáročnější je Tongario Crossing, ta obnáší 18 kilometrů do kopce s převýšením 800 metrů.
Poblíž je i Osamělá hora, trpasličí říše, která si „zahrála“ v Hobitovi; tou je aktivní sopka Mt. Ngauruhoe. Dá se vylézt přímo na její vrchol, několikrát za rok se z něj kouří.
Hora osudu zve na kávu
Asi nejvíc záběrů z říše Temného pána Saurona bylo natočeno v malé horské vesničce Iwikau Village a další sopce Mt. Ruapehu, která byla použita jako Hora osudu.
Ta naposledy explodovala v září 2007, ale spíš neškodně. Na její vrchol ve výšce 2020 metrů, kde je nejvýše položená kavárna v zemi, vede sedačková lanovka.
Z horní stanice vedou túry po dalších zajímavých místech, jedním z nich je nádherné jezero vzniklé po erupci sopky.
Hobitín leží na rodinné farmě
Suverénně nejnavštěvovanějším místem je však Hobitín. Ten leží ovšem úplně jinde, v oblasti Matamata, mezi vesnicemi Rotorua a Hamilton na Alexandrově rodinné farmě.
Volba byla zcela jasná
Režisér Jackson přiznal, že některá místa na Novém Zélandu vybíral až v poslední chvíli a přemlouval majitele, aby mu dovolili použít jejich pozemky. V případě Hobitína měl ale už předem jasno.
Nádherný výhled na mírně zvlněný profil krajiny, kopečky, kde se pásly ovce, jezírka, rybníky, potůčky i majestátní obrovský strom pro něj byly první volbou.
Takový zájem nikdo nečekal
„Kraj“ se po premiéře Pána prstenů stal poutním místem fanoušků. Ti pozdější byli ale zklamáni, kulisy domků z filmového „papundeklu“ totiž dlouho nevydržely.
Ono se s tím, že by měly sloužit jako turistická atrakce, vůbec nepočítalo, ani s tak velkým zájem diváků. Proto, když se na stejných místech točil Hobit, bylo vše jinak.
Autentické jsou dokonce i kliky
Filmaři se dohodli s rodinou a dali si záležet. Použili kámen, dřevo a keramiku tak, aby vše zůstalo zachováno i pro následující generace návštěvníků.
Výsledek řemeslné zručnosti pracovníků filmového štábu se smyslem pro detail je vidět všude, od fasád domů, přes poštovní schránky až po zdobení klik dveří a oken.
Nezapomněli ani na teplý vítr
Bonusem jsou pocity, které člověk prožívá při osobní návštěvě – vůně, zvuky, teplý vítr ve tváři. K vidění je domek Samvěda Křepelky i Dno pytle (na snímku), sídlo rodu Pytlíků.
Z dálky je vidět hostinec U zeleného draka, ten se možná brzy otevře. Majitelé farmy sice stále chovají ovce a skot, ale jsou si vědomi toho, jak lukrativní pozemek vlastní.
Domů neodjedete s prázdnou
Všude je proto množství rekvizit, které sloužily k natáčení filmů. Vzhledem k tomu, že skoro každý, kdo sem zavítá, je viděl několikrát, hned si každou zařadí na správné místo.
Málokdo vynechá návštěvu obchodu se suvenýry, nazvaného The Shires Rest, a kavárny, v níž si může utřídit nevšední zážitky. Hobitín je zkrátka a dobře jen jeden.
