Perská říše kdysi vládla tehdejšímu světu a rozkládala se od Středozemního moře k Indickému oceánu, navíc první její král Achaimenés byl podle legendy synem poloboha Persea, syna samotného Dia.
I na jeho počest se hlavní město nazývalo Persepolis. Dnes ho, lépe řečeno to, co z něj zbylo, najdeme v íránské provincii Fárs, v antice známé jako Persida. I když má tato země dost kontroverzní pověst, při dodržování muslimských tradic je zcela bezpečná.
O destrukci se postaral Alexandr Veliký
Persepolis zvlášť, pečuje o ni Íránská správa antických památek, jež ji hlídá nejen před sebevražednými atentátníky, kteří tu ale prakticky nejsou, tak proti vykradačům.
Snahou je zrekonstruovat velkolepé paláce. Ty, stejně jako celé město, zapálil v roce 330 před naším letopočtem Alexandr Veliký. Otázka je proč, většinou se spokojil s dobytím města, často dokonce nechal na trůně původního panovníka poté, co mu přísahal věrnost.
Bohužel po jeho nájezdu zbyly jen základy budov popsaných na hliněných tabulkách nalezených při archeologických vykopávkách.
K čemu sloužila svatyně?
Hlavním pozůstatkem je rozlehlý komplex, zbudovaný na umělé terase o rozměrech 450 x 300 metrů při úpatí Kúh-e Rahmát. Paláce Ápádána, Dareiův, Tačara, Xerxův, Tisíce sloupů či Brána národů musely být ve své době výkvětem architektury.
Z města vede cesta k Nakš-e Rustam, kde jsou ve skále vytesané hrobky perských králů. Před nimi stojí Zarathuštrova svatyně, o její funkci se stále vedou spory.
Stejně tak o tom, zda tento náboženský vůdce vůbec existoval. Jeho nauka se začala šířit až v dobách Parthské říše, kdy už musel být dávno po smrti. V každém případě jde o dvanáctimetrovou věž z vápencových kvádrů. Poblíž ní je město Shiraz (na snímku).
V jeho okolí se už před tisícovkou let pěstovala odrůda výtečného vína, kterou přivezl rytíř Gaspard de Sterimberg do Francie a ta ji pak začala vydávat za vlastní.
O dávné historii vypovídají reliéfy
Nejlepší obrázek o životě v mocné Perské říši si lze udělat z obrazových reliéfů na zdech, které se zachovaly. Najdeme na nich nejen hrdinské skutky panovníků a dějinné události, ale i scény z běžného života, zvířecí nebo náboženské výjevy.
Jakoby zázrakem se v Íránu zachovala nevelká hrobka krále Kýra II. Alexandrova nenávist totiž sahala tak daleko, že všechny ostatní nechal vyplenit…
