I když Chorvatsko patří už tradičně k nejčastějším dovolenkovým cílům českých turistů, Brač, třetí největší z jadranských ostrovů a také nejvýše položený, je tak trochu opomíjen, což je rozhodně škoda.
Od známého letoviska Split leží, jak se říká, co by kamenem dohodil. A právě tato hornina ho proslavila! U městečka Pučišća na severní straně ostrova je totiž lom, kde se už tisíce let těží pověstný bílý mramor, navíc smíchaný s vápencem.
Už ve čtvrtém století se z něj stavěl Diokleciánův palác ve Splitu a je natolik proslulý, že ho právě z Brače vozili do Ameriky, kde z něj vznikl slavný Bílý dům.
Navzdory jménu není kámen jen bílý, najdeme v něm odstíny šedé, zlatavé i růžové. Vyrábí se z něj různé nádoby, které se dají koupit.
Památek si nikdo moc nevšímá
Brač se zatím nedokáže turisticky „prodat“ tak jako okolní ostrovy a docela macešsky se chová i k památkám z antiky.
Třeba v osadě Škrip ve vnitrozemí se na návsi jen tak povalují dva sarkofágy z římských dob, které by určitě byly ozdobou každého muzea.
Kdo najde postavu ve skále?
Půvabný kostelík sv. Jadra ze šestého století, stojící nedaleko, zarostl travou a chátrá. Do skály kdysi vytesanou postavu Herkula nad obcí Splitská není šance najít, pokud se nevyptáte místních. Vůbec není využit ani kult svaté Heleny Konstantinopolské.
Přitom jde o jednu z největších postav křesťanství, právě ona k němu přivedla svého syna, římského císaře Konstantina, který měl největší zásluhu na jeho rozšíření.
Kdyby se tato okolnost marketingově zúročila, mohli na Brač přicházet celé zástupy věřících, aby vzdali hold té, která se nejvíc přičinila o to, že věřící v Krista přestali být házeni lvům, pronásledováni a mečem trestáni za svou víru.
Po opatovi zbyl obří dalekohled
Opomíjený je i klášter Blaca na jihovýchodě, mezi Milnou a Bolem, i když u něj k tomu může být trochu důvod. Je totiž postavený v pustině, kam se dá jít jen pěšky.
Ale určitě stojí za návštěvu. Byl založen v polovině 16. století dvěma mnichy, kteří uprchli před Turky. Pak se rozrostl, pěstovali tu révu, olivy, chovali ovce. Posledním opatem, který zde žil, byl Nikola Miličević, kromě jiného i uznávaný astronom.
Zůstala po něm bohatá knihovna, mohutný Zeissův hvězdářský dalekohled, klavír, obsáhlá vědecká korespondence…
Chlouba nese název Zlatni rat
Nejsou to ovšem jen historické památky, které by na Brač mohly přilákat více turistů, ale třeba i pláž Zlatni rat. Má podobu jakéhosi úzkého klínu vybíhajícího do moře a znalci ji pokládají za vůbec nejhezčí v celém Chorvatsku!
Je převážně z menších oblázků, které při chůzi příjemně masírují nohy, z výšky vypadá jako velký roh. Má délku několik set metrů a svažuje se prudce do moře.
Tím, jak jsou kamínky unášeny mořskými proudy a vlnami, pláž získává stále jiný tvar a sklon – někdy je zahnutá doprava, jindy doleva. Výběžek vznikl odnosem materiálu z velké skalnaté rokle, která vyúsťuje z hor nad ním.
V borovém lesíku poblíž se se nacházejí zbytky honosné římské vily, včetně zbytku nádrže, někdy označované jako plavecký bazén…
