Takzvaná zážitková turistika je čím dál víc v módě, věnují se jí většinou jedinci, kteří zcestovali lán světa, a ti, co mají v sobě, jak se říká, dobrodružnou žilku. Tak se vydávají do míst, kde buď hrozí nebezpečí, anebo jsou odlehlá, či z různých důvodů zapomenutá. Mezi ně patří ostrůvek Spinalonga, který leží v Egejském moři, takřka na dohled od Kréty, jež patřila ke kolébkám evropské civilizace.

Ta je ostatně pojmenována podle krásné princezny Európy, s níž právě na Krétě prožil vášnivý milostný románek sám nejvyšší bůh Zeus…

Turci měli opravdu velkou trpělivost

Nicméně zpět k tématu. Ostrov Spinalonga leží v zálivu Mirabello. Dlouho na něm vládli Benátčané, kteří ho také pojmenovali. Název v překladu znamená dlouhý trn, což možná souviselo s tím, že svým vzhledem nepřipomíná romantickou rozkvetlou zahradu.

Později území dobyli Turci, ale trvalo jim to sedmdesát (!) let. Tak dlouho totiž jejich nájezdům od moře odolávala mohutná pevnost, která bránila vstupu.

letecký pohled na řecký ostrov Spinalonga

Vystrnadily je až čtyři stovky pacientů

Ostrov pak sloužil jako pašerácké doupě, dokud se v roce 1898 nedostal zpět pod krétskou správu. Přibližně tisícovka muslimských rodin se však odmítla vystěhovat, což vedlo k tomu, že zde bylo v roce 1903 zřízeno obří leprosárium.

Po první várce čtyř set malomocných, kteří sem byli násilně dopraveni, změnili Turci názor a odešli, účelu tak bylo dosaženo.

Mnozí zde byli drženi neprávem

Šlo prostě o jakousi karanténu, v níž měli nemocní dožít svůj nešťastný osud. Jejich příliv pokračoval, byli sem dokonce převáženi i ti, o kterých se jen předpokládalo, že by mohli být nakaženi touto nemilosrdnou chorobou.

Asi právě oni se snažili nějak vylepšit kruté podmínky, v nichž se tu žilo. Otevřeli obchůdky, divadlo, knihovnu, vydávali noviny, sloužily se zde i pravoslavné mše.

leprosárium Spinalonga

Zdravé děti odváželi do sirotčince

Někteří uzavírali sňatky a zakládali rodiny. Zdravé děti ale byly hned odvezeny do speciálního domova pro sirotky v Aténách a tam pečlivě sledovány. Teprve když neonemocněly leprou až do věku 18 let, mohly se začlenit do řecké společnosti.

Smrt byla všudypřítomná, pohřbívalo se do společných hrobů. Málokterý nebožtík byl „kompletní“; jediným způsobem, jak zabránit dalšímu rozvoji nákazy, byla amputace…

Leprosárium zavřeli díky objevu léku

Lékař sice jezdil ošetřovat pacienty jednou týdně, pravidelně na ostrov putovaly také dodávky jídla, vody a dalších potřebných zásob, ale to byla jen velice malá pomoc pro nemocné. Ty však společný osud sblížil a snažili se vyrovnat s ním důstojně.

Poté, co se na lepru našel v roce 1948 lék, pozbyla internace významu. Ti, co zůstali, byli po vyléčení transportováni zpět na pevninu a Spinalonga zůstala prázdná…

řecký ostrov Spinalonga

Nezapomeňte si přibalit svačinu

Později sem našli cestu zvídaví turisté, přitahováni jejím smutným osudem. Mnozí si ostrůvek raději prohlédnou z výletních lodí, odvážnější se po něm projdou, aby na vlastní kůži pocítili atmosféru území, z něhož nebylo návratu ani po smrti.

Jeho izolovanost ale trvá, žádné stánky se suvenýry nebo restaurace zde nejsou, takže se při návštěvě doporučuje vzít si vlastní zásoby.

řecký ostrov Spinalonga z výšky