Britská metropole byla vždy považovaná za tajemné a magické město, svůj podíl na tom měly i proslulé mlhy, pod jejichž rouškou páchali zločinci odporné skutky. Asi nejznámější byl Jack Rozparovač, sadistický deviantní vrah, který nebyl nikdy dopaden; dodnes o něm vycházejí knihy. Nejstrašidelnější dům v Londýně ale nemá žádnou souvislost s žijícími osobnostmi, je to čistě spiritistická záležitost.

Za vším hledejte ženu

Stojí na náměstí Berkeley Square, má popisné číslo 50. Pochází z první poloviny osmnáctého století a na první pohled se ničím zvláštním neliší od okolních baráků. Nicméně se k němu léta sjížděli záhadologové, aby odhalili bytosti, které tam strašily. Dodnes v něm nikdo nebydlí, jen přes den tu sídlí antikvariát Maggs Bros.

První hrůzyplné zvěsti vznikly v roce 1827, kdy se tam nastěhovala jistá slečna Curzonová. Žila tu 22 let až do devadesáti, a prý se pilně věnovala duchaření. Je fakt, že historky o strašidlech a mrtvolách na starých hřbitovech měli už tehdy Angličané v oblibě…

Berkeley Square

Pan Myers měl zlomené srdce

Podivné zvuky se podle očitých svědků ozývaly z místností v nejvyšším patře. Viděli tam tajemné stíny a slyšeli neznámé hlasy. Jeden čas obýval dům v Londýně i jistý pan Myers. Měl se ženit, ale svatba nevyšla, což mu prý zlomilo srdce.

Uzavřel se před světem, odmítal mluvit s lidmi. Vycházel ven jen v noci, večer prý kolemjdoucí viděli stín jeho postavy, jak se prochází po místnostech se sklopenou hlavou.

Zneužívaná dívka skočila z okna

Několik let poté tu měl jistý pan Dupre věznit svého duševně chorého bratra, jenž zůstal v domě i po smrti. Další příběh vypráví o nešťastné dívce, kterou měl zneužívat zvrhlý strýc. Když spáchala sebevraždu skokem z okna, zůstal po ní děsivý přízrak. Ten měla o den později spatřit služebná. Vyděsila se natolik, že ji museli odvézt do nemocnice, kde druhý den zemřela.

Berkeley Square

Hrdina umřel s pistolí v ruce

Mladý, dvacetiletý šlechtic Sir Robert Warboys v duchy nevěřil, pověsti se vysmíval a uzavřel sázku s přáteli, že ve strašidelné místnosti stráví noc. Ti na něj čekali v přízemí, bavili se, popíjeli. Pak, 45 minut po půlnoci, slyšeli výstřel a vyběhli nahoru.

Roberta našli mrtvého. Seděl sám v rohu místnosti s vyděšeným výrazem v tváři, v ruce držel pistoli, z níž vyšel výstřel na protilehlou stěnu…

Badatel skončil na slepé koleji

Záhadě chtěl přijít na kloub soukromý badatel Harry Price. Ten zjistil, že v roce 1790 odhalila policie v domě gang padělatelů. Pracovali prý v noci a aby zdůvodnili zvuky ozývající se z budovy, vymysleli si příběh o děsivém přízraku.

Price prozkoumal i podzemí, ale ani po několikadenním hledání nedokázal vysvětlit, proč se zvuky z domu ozývají i desítky let poté, co byl gang rozprášen.

Berkeley Square

Zvědavci se sem doslova hrnou

Duchům možná udělal čáru přes rozpočet filmový průmysl, který chrlí stále nové a nové přízraky. Z upírů se staly módní ikony, zombie také dávno nikoho neděsí. Asi i proto o strašidle v domě číslo 50 už desítky let nikdo nic neslyšel.

Ten nicméně i nadále zůstává atrakcí zmiňovanou v různých turistických průvodcích a příznivců záhad, co si ho touží prohlédnout, je stále dost