Malý ostrůvek Délos v Egejském moři má sice jen 14 obyvatel, ale zato bohatou historii. Právě zde se totiž narodila „božská dvojčata“ Apollón a Artemis.
Podle pověsti jejich matka Létó rodila v bolestech devět dní u břehu malého jezera (dnes vyschlého), držela se posvátné palmy a byla opřena o horu Kynthos. Ostrov se tím stal svatou půdou, ženy zde nesměly rodit a také zde nebylo dovoleno umírat!
Dá se na něj dostat výletní lodí, vyplouvající ráno a dopoledne z ostrova Mykonos, vzdáleného jen dva kilometry. Ta se po 15. hodině vrací zpět.
Historii má velmi pestrou
I když má Délos, oficiálně spadající pod Řecko, rozlohu jen 3,5 km² a navíc se na jeho břehu za intenzivnějšího větru nedá ani přistát, je mezi „historickými“ turisty ve velké oblibě. Jde totiž o cennou archeologickou lokalitu, nálezy předpokládají, že byl osídlen už v době bronzové!
Rozsáhlé vykopávky probíhají již od roku 1872 a odkryly řadu staveb – Apollonovy chrámy, amfiteátr, agory, kde se konaly bohoslužby a lidová shromážděni.
Ubytovací kapacity tady nenajdete
Při přiblížení lodí vzniká dojem, že se Délos jako přízrak vynořuje z Egejského moře, působí dost tajemně. Jinak zde nejsou žádné hotely, ani není povoleno nocovat pod širákem, slouží výlučně jako „památkový ostrov“.
Má mírné svahy, nejvyšší místo, už zmíněný Kynthos, měří jen 106 metrů. Tedy asi tak třikrát méně než Petřín, teče tu už od starověku známý potok Inopos.
Zemřely jako panny
Mezi osadníky Délu patřili Iónové, jejich stavby se zachovaly dodnes. Ostrov zasvětili Apollónovi, na jeho počest postavili mnoho budov, například chrám Athéňanů. Nezapomínali ani na jeho sestru, svatyni Artemis najdeme na severozápadě ostrova.
Je tu také hrob dvou údajných hyperborejských panen. Zemřely poté, co přinesly dary Apollonovi ze své země, podle mýtů starých Řeků oplývající štěstím a hojností.
Bájnou zemi zničila série katastrof
Ležela severně od Thrákie, svítilo na ni stále slunce, její obyvatelé se dožívali až tisíce let. Nemohli zemřít ani onemocnět, mnozí páchali sebevraždu kvůli přesycenosti životem. Podle tradice mladičké dívky odtamtud přinášely na Délos dary Apollonovi.
Protože mimo svoji domovinu ztrácely nesmrtelnost, byly baleny do slámy, aby déle vydržely, takto se předávaly od jednoho kmene k druhému, až dosáhly svého cíle. Byly to oběti, žádná se nevrátila zpět, proto se jejich hroby uctívaly.
Hyperborea měla stejný konec jako Atlantida. Až na to, že nezmizela v moři jen po jedné katastrofě, ale po celé sérii.
Originály ukrývá muzeum
Ale zpět na Délos, hodně zdejších staveb je ze 7. a 6. století př. n. l. Tehdy, pod vládou ostrova Naxos, vznikla kolonáda i Chrám Naxijských, Níkandrova socha Artemis, v přístavu byla vybudována mola, jedna z nejstarších v řeckém světě.
Z té doby pochází i archeologicky pozoruhodná Terasa devíti lvů. Tato zvířata, ceněná pro svoji sílu a majestátní vzhled, střežila v úvodu zmíněné jezero. V současnosti se zde nachází jen pět soch, navíc jde o velice zdařilé kopie.
Originály najdeme ve zdejším muzeu. To opatruje i další krásné sochy, pocházející z klasicistní, helénské a římské doby, nechybí ani sbírka váz z různých období.
