Řím bývá označován za město fontán, kašen i pítek. Ty zdobí náměstí, křižovatky, parky i dvorky starých domů, kde z často bizarních plastik vytékají jen tenké pramínky vody. Tou nejkrásnější a díky rozměrům i největší fontánou (výška činí 29,5 m a šířka 19,8 m) je Fontana di Trevi. Jde o umělecké dílo zdobené barokním mramorovým sousoším, jež neodmyslitelně patří k symbolům italské metropole.
Stojí na křižovatce tří vodních cest
Fontana di Trevi se nalézá v místě, kde kdysi býval akvadukt zásobující vodou celý Řím. První fontánu tu už v roce 1453 nechal zbudovat papež Mikuláš V. Hlavním stavitelem fontány, kterou zde turisté obdivují nyní, byl Nicola Salvio, jenž ji navrhl pro papeže Klementa XII. Inspiroval se Konstantinovým obloukem, který patří k posledním velkým památníkům císařského Říma.
Fontána je vytesána z mramoru, v jejím středu stojí na velké mušli tažené mořskými oři bůh oceánů – Neptun. Výklenky za Neptunem zdobí sochy představující Hojnost a Zdraví, další čtyři sochy jsou umístěny na štítu a zosobňují čtyři roční období.
Stavěli ji 30 let
Stavba nynější fontány trvala od roku 1732 až do roku 1762. A jak vznikl její název? Je odvozen od úzkých dlážděných uliček, které se k ní sbíhají. Jde o „tre vie“ – tři ulice.
Díky pověrám Fontana di Trevi slušně vydělává
K fontáně Fontana di Trevi se dodnes váže řada pověr a zvyků. Traduje se, že když do ní hodíte jednu či dvě mince, splní se vám přání. Jedna z legend také praví, že díky vhozené minci naleznete v Římě lásku, a když hodíte další, čeká vás tu i veselka. A tak tu denně do fontány turisté naházejí mince až v hodnotě kolem 3000 eur.
Možná si řeknete, že by výlov mincí ze dna fontány v Itálii mohl být dobrým byznysem. Jenže taková činnost je veřejnosti přísně zakázána. Peníze vybírá jednou za čas při čištění fontány úřady oficiálně pověřená firma a vyzvednutá částka se využívá ve prospěch charitativních organizací či pro záměry města.