Švýcaři se díky přírodním podmínkám, kdy část území obklopují vysoké hory, stali specialisty na stavění tunelů a viaduktů. A zejména se jedná o visuté mosty, nutné pro přepravu lidí a materiálu. Některé však byly časem zapomenuty.
Rekordmana si oblíbili milovníci bungee jumpingu
Jako třeba řetězový most v Niouc ve Val d’Anniviers z roku 1922. Ten sloužil k dopravě vody do osady Briey přes úzkou a hlubokou soutěsku řeky Navizence.
Naštěstí se v roce 1996 dvě desítky nadšenců pustily do oprav. Poté byl most znovu otevřen a s výškou 190 metrů je nejvyšším visutým mostem pro pěší nejen ve Švýcarsku, ale i na celém světě.
Neslouží jen turistům ke krásným výhledům na okolí krajinu, svůj ráj na něm našli příznivci bungee jumpingu. I proto se mu mezi místními přezdívá pavoučí. Odvážlivci skákající na laně vypadají, jakoby se stejně jako pavouci spouštěli na svém vlákně dolů.
I ti, co si na skok netroufnou, nebudou návštěvy litovat. Je na co se dívat, pokud tedy netrpí závratí. Pohled do nitra divokého údolí hluboko pod nimi stojí za to. A mimochodem – pěšiny vedoucí na vrchol jsou plné tajemných zákoutí, což se ale týká horské krajiny obecně.
Druhý vede k dalajlámově vinici
Další výjimečný most, v úzké soutěsce řeky Salentze, má jméno po pašeráku Joseph-Samuelu Farinetovi, který pod ním našel smrt. Ten byl pro místní něco jako Robin Hood.
97metrový krasavec vede k nejmenší vinici na světě. Má jen tři keře a dnes patří tibetskému dalajlámovi…
Ze třetího turisté obdivují jezero
Do třetice lze zmínit most u ledovce Trift. Měří 170 metrů a visí ve stometrové výšce. Původně byl určen alpinistům, díky nádhernému okolí a nové lanovce k němu našli cestu i „obyčejní“ návštěvníci. Ti ale musejí absolvovat tak hodinu a půl do kopce.
Odměnou za vynaloženou námahu je pohled na smaragdově zelené jezero Triftgletscher. Někoho může znervóznit, že se most lehce pohupuje, ale za zážitek to určitě stojí…
