Pevnost Ágra, ležící jižně od centra stejnojmenného města, je turisticky trochu ve stínu nedalekého mauzolea Taj Mahal, které je hlavním tahákem v této indické oblasti.
Václavák je trochu větší
Nicméně se určitě vyplatí ji při této příležitosti také navštívit, bývá rovněž součástí většiny prohlídkových okruhů. Pevnost Ágra je půlkruhová, obepínají ji četné obranné bašty, celkově zabírá plochu o velikosti 380 000 m², tedy o něco méně než Václavské náměstí.
Má čtyři brány, ale vstupuje se dovnitř tou nejimpozantnější, jižní, známou jako Amar Singh, kdysi vyhrazenou pro císaře a jeho osobní doprovod.
Obří sloni vylekali makedonského krále
Ještě krásnější je Dillíská z bílého mramoru (není bohužel přístupná, poblíž jsou kasárna indické armády). Uvnitř ji střeží dva váleční sloni, dvakrát větší než skuteční. Vyděsili prý kdysi i samotného Alexandra Velikého, a to je co říct.
Jsou tu i paláce, ty představují směsici hindské a islámské architektury, dvě mešity, audienční síně, hudební pavilon, zrcadlový sál, harém, bývalý bazar a další památky.
Většinu domků zlikvidovali Britové
Na rozdíl od ostatních nesloužila tato obranná stavba v Indii jen jako útočiště vojáků. Uvnitř se nacházelo několik stovek domů, kde žili různí řemeslníci a sluhové, prostě obyčejní lidé. Většinu z nich zničili Britové při potlačování povstání, zůstalo jich jen třicet.
Největší rozmach nastal v éře Mughalské říše. Její vládce Akbar Veliký udělal z Ágry hlavní město a začal ho přestavovat tak, aby odpovídalo reprezentativním nárokům…
Realizace trvala 20 let
Na stavbě z červeného pískovce, který jí pak dal jméno, pracoval téměř milion a půl dělníků, dokončena byla po dvaceti letech. Z té doby pochází Džahángírí mahal, obytný palác, vystavěný na počest císařovny, jinak se toho zachovalo málo.
Větší stopu po sobě zanechal Šáhdžahán, který dal vystavět i výše jmenovaný Taj Mahál. Jeho architekti použili islámské i perské prvky, což místu přidalo na kráse.
Ženy se skrývaly za zástěnou
Zvlášť proto, že nechal vytvořit nádherné zahrady, nejznámější je Angúrí bágh, tedy Vinná. Ty navíc obklopovaly přepychové, elegantní pavilony. Mezi nimi vyniká síň veřejných slyšení, kde císař, sedící na krásném mramorovém trůnu, přijímal úředníky.
Prostor byl také propojen se soukromými komnatami, aby i jeho zvědavé ženy mohly sledovat případné slavnostní ceremoniály, ukryty za vyřezávanou zástěnou.
„Bydlel“ tu i největší diamant
Pochopitelně, že i vnitřní vybavení oplývalo přepychem, jeden čas se zde vyskytoval také největší diamant světa, Koh-i-Noor. Velké sály, zdobené malovanými reliéfy květin a exotických zvířat, barevně doplňovaly krásné glazované dlaždice.
Pokoje panovníka a jeho rodiny vedly na terasy s výhledem na řeku Jamunu, musel to být ráj na zemi. Bohužel, jak to často bývá, na rozdíl od nebeského nevydržel věčně…
