Španělské městečko Buñol poblíž Valencie není ničím zajímavé a s jedinou výjimkou – tou je poslední srpnová neděle – se v něm také nic zvláštního neděje.

Úderem jedenácté však radní odstartují akci, kterou nemáte šanci vidět nikde jinde na světě. Pravidla jsou jednoduchá. Davy lidí – těžko se odhaduje, ale jsou jich mraky, hovoří se až o 50 0000 (!) – rozmáčknou v dlani rajče a pak ho vrhnou na kolemjdoucího.

rajčatová bitva Tomatina Buñol

Blondýny jsou ideálním terčem

Někteří „střílí“ nazdařbůh, jiní cíl pečlivě vybírají. Hodně se třeba zaměřují na dívky s dlouhými vlasy, hlavně na blondýny, kde rajče, co se rozprskne, vytvoří barevný efekt.

Bojištěm je každá ulice. Zájem je tak obrovský, že společně s tenčící se obecní kasou přiměl časem vedení radnice, aby od cizinců vybírala poplatek ve výši 10 eur (místní mají účast pochopitelně zdarma). Vstupenky jsou vyprodány dlouhé týdny dopředu.

Rajčatová bitva trvá přibližně hodinu. Pak obvykle totiž dojde „munice“. I když vloni kamiony přivezly 120 tun rajčat, stále to bylo málo, spotřeba je obrovská.

rajčatová bitva Tomatina Buñol

Potápěči mají výhodu

Ochránci životního prostředí mohou zůstat v klidu. Jde o plody, co by stejně skončily v kompostu. Logicky se na tuto akci nedoporučuje značkové oblečení. Dle místních jsou nejlepší rozpadající se tepláky, tričko a pro jistotu také potápěčské brýle!

Při více zásazích rajčaty totiž najednou máte na obličeji tolik šťávy, že trvá pěkných pár minut, než se jí zbavíte, a po tu dobu jste slepí jak koťata…

Tomatina Buñol

Úrazy se akci prozatím vyhýbají

I pro tyto případy jsou v ulicích umístěny přenosné sprchy, aby se lidé mohli očistit alespoň z nejhoršího. Ovšem někteří se zásadně nemyjí a naopak se pyšní nánosem rudých plodů. Není nijak omezena vzdálenost, ze které můžete pálit na cíl, někteří „bojovníci“ se vyžívají v co nejkratší.

Úder však není veden do obličeje, ale na hlavu, po které se rozprskne. Zatím nebyl nikdy zaznamenán žádný úraz. Jak už byl řečeno, rajče má být nejdřív rozmáčknuto.

rajčatová bitva Tomatina

Tradici započali zelináři

Slavnost ve Valencii se oficiálně jmenuje Tomatina, podle legendy má kořeny v roce 1945. Začala šarvátkou mezi dvěma zelináři, kteří po sobě kvůli sporu začali házet své plody. To zaujalo místní mládež, takže se k nim přidala a tradice byla na světě!

Postupně se připojovali i lidé z okolních obcí. Ti ji vnímali jako vítanou recesi a také odreagování od každodenní práce.

španělské městečko Buñol

Sociální sítě zvyšují popularitu

Věhlas Tomatiny se začal šířit zejména v éře chytrých telefonů. Každý si své zásahy, ať uštědřené či obdržené, pečlivě natáčí a poté houfně sdílí na sociálních sítích.

Velmi dobře se u toho baví už v místních barech, kam hned po opláchnutí a zcivilizování zamíří, a navzájem se chlubí svými kameramanskými úlovky…

Comments are closed.