K nejpozoruhodnějším stavbám světa bezesporu patří Mont Saint Michel neboli Hora sv. Michaela. Tyčí se jako obrovský vykřičník u jinak pustého pobřeží Normandie.
Poutníci preventivně sepisovali závěť
Jde o čtvrtou nejnavštěvovanější památku ve Francii. Láká hlavně tím, že buď jakoby plave ve smrtelně nebezpečném tekutém písku, nebo se „koupe“ v moři, má nejvyšší rozdíl v Evropě (15 metrů) mezi výškou hladiny při odlivu a přílivu.
Ten navíc přichází rychle. Dřív, než byla postavena bezpečná přístupová cesta, mnozí věřící nedošli, vžilo se dokonce rčení: „Jdeš-li na Mont Saint Michel, sepiš závěť…“
Odcházely sem duše zemřelých?
Místo v Normandii považovali za mystické už Keltové, v jejich mytologii bylo jedním z mořských hrobů, kam odcházely duše zemřelých. Je ze žuly a 80 metrů vysoké. Podle pověsti se impulzem k výstavbě mnišského opatství stal zázrak, který se přihodil v roce 708.
Biskupovi v nedalekém Avranches se zjevil archanděl Michael a přikázal mu, aby právě zde postavil jemu zasvěcenou modlitební kapli, což v následujícím roce udělal.
Revoluce udělala z pevnosti vězení
V roce 966 daroval Richard I., vévoda z Normandie, území řádu benediktinů. Ti z něj vytvořili centrum vzdělanosti, později posílili i obranný systém, čímž vznikla obranná pevnost. Tu se Angličané během stoleté války s Francií snažili třikrát marně dobýt.
Významem Mont Saint Michel otřásla Velká francouzská revoluce (1789–1799), kdy se z něj stalo vězení. Naštěstí už 13 let poté byl na nátlak kulturní veřejnosti prohlášen za národní památku.
Koncem září zde není k hnutí
Gotický klášterní komplex i mohutné hradby obklopuje malé městečko, které vyrostlo postupně poblíž. Jeho problém je, že se nemám kam rozrůstat a v době náporu turistů, zejména 29. září, kdy se slaví svátek archanděla Michaela, opravdu praská ve švech.
Ateista se tomuto datu asi vyhne, naproti tomu věřící si dosyta užije církevní atmosféru. Koupit vše možné – od růženců přes obrázky světců až po víno či sýry – se dá vždy.
Zabloudit je velmi snadné
Po vstupu hlavní branou je každý návštěvník doslova pohlcen bludištěm křivolakých středověkých uliček. Navíc mezi domy jsou umístěna krátká i delší schodiště, z nichž některá lze snadno přehlédnout a dostat se do uličky, které se říká „slepá“.
Naštěstí je daný hlavní směr – stále nahoru, dokud nedorazíte ke kostelu na vrcholu skály, odkud se dá dle libosti kochat nevšední krásou okolní roviny.
Mniši se straní veřejnosti
Mont Saint Michel má jednu hodně specifickou vlastnost. Lze dosyta obdivovat nejen okolní panorama z jeho vrcholu, ale i nevšední pohled na něj, když se k němu blížíte. Široko daleko totiž není nic, co by vám v tom bránilo.
Pokud jde o vnitřní prostory, jsou strohé, bez zařízení, revolucionáři vyrabovali, co se dalo. Aby se zachovala tradice, žije tu pár mnichů, ale turistům se vyhýbají…
