Turecko je i v pozdním podzimu – tedy v listopadu a v prosinci – ideální pro pěší turistiku, teploty se tu pohybují kolem 20 stupňů. Slunce sice už nemá letní sílu, ale stále umí příjemně zahřát. Výběr, kam se vydat, je obrovský, stejně jako celá země.
Ti, co si na túře chtějí pořádně „máknout“, zvolí vyhaslé vulkanické útvary, např. Erciyes (3 917 m), Süphan (4 058 metrů) nebo Nemrut (3 050 metrů). Působivé je pohoří Rize-Kaçker nebo masiv Cilo-Sat, lemují je lidmi nedotčené lesy. Nemělo by se v nich ale příliš odbočovat z cest, dá se tam lehce ztratit.
Archu zatím všichni hledají marně
Horolezce přitahuje jako magnet sopka Velký Ağri (česky Ararat) ve východní Anatolii. K výstupu na ni stačí cepín a mačky, pro ty zkušené není tedy až tak extrémně náročný, ale úřady vyžadují zakoupení povolení a využití služeb místního průvodce.
Láká příznivce nejen adrenalinových sportů, ale i archeologie a historie. Ti touží objevit stopy po Noemově arše, která tady podle Bible měla přistát. Zatím se to nikomu nepovedlo…
I proto, že hora je, jak praví básník, pokryta věčným ledem. Někteří badatelé tvrdí, že skutečným místem, kde spočívá legendární plavidlo, je sousední Malý Ağri. Jenomže ani na něm se nenalezla žádná stopa, a to je o poznání menší – 3896 metrů.
Kolem něj vedou trekingové trasy, ovšem na některé je zase třeba mít povolení, navíc vrchol je často obklopen mlhou, což je, pokud jde o výhledy do krajiny, problém…
Turisté obdivují také kostelík
V Turecku najdeme i krásná jezera, z nich nejvíc upoutá to s nejkratším názvem – Van. Vzniklo tím, že sopka přehradila koryto řeky, ta nemohla nikam odtékat, takže zaplavila okolí. Leží ve výšce 1700 metrů, voda ubývá jen odpařováním, je hodně alkalická a hustá.
Uprostřed je ostrůvek s arménským kostelíkem, na který jezdí výletní lodě.
Poblíž něj pak žijí nomádské kmeny, jejich příslušníci pasou stáda ovcí a koz tak, jak to měli ve zvyku jejich otcové a dědové.
Jedním z nejoblíbenějších míst je Göreme v Kappadokii. Díky sopečné činnosti vyrostly na rovině vyčuhující „komíny“, připomínají kamenný les. Největším zážitkem je pohled na ně z balónu, hodinový let stojí nejméně 120 eur na osobu.
Ochutnejte plněný lilek
Cestování na venkově je jinak levné, nocleh a jídlo se sežene všude – i když ne kebab, ten není tak běžný, jak myslíme. Nejvíc se jí jehněčí a mleté maso, pak hovězí a kuřecí.
Gastronomickou stálicí je zelenina. Z ní je místním „králem“ lilek, plněný ochucenými směsi, pod názvem Imam bajaldi se stal legendou. Turci milují i papriky, cibuli, česnek, fazolky či rajčata a luštěniny, hlavně čočku a polévku z ní.
Jsou i hodně na sladké, do dortů přidávají ořechy, madle a ovoce. Z něj dělají i výtečné kompoty a také nesmíme zapomenout na jogurt, který vznikl právě tady…
Plážová sezóna končí až začátkem listopadu
A důležitá informace na závěr – pokud se v Turecku hodláte především opalovat a koupat v moři, využijte ještě během října nabídku atraktivních last minute zájezdů.
