Stále přibývá turistů, a nejsou to zdaleka jen senioři, kteří nechtějí prožít dovolenou v hotelu, ale naopak v oblastech, kde se, jak se říká, zastavil čas. Pochopitelně si vybírají země, kam podzimní plískanice dorazí se zpožděním. Jedním z takových míst je ostrov Korsika, kde bývá kolem 17 stupňů. Když vykoukne slunce, což se stává dost často, vzduch se hned ještě o něco více ohřeje.
Uvidíte vodopády i menhiry
Ostatně pěší turisté jsou na trochu nepohody zvyklí. Nevydávají se k moři, v tu dobu už studenému, ale mohou ho obdivovat z výšky, pokud zamíří do vnitrozemí.
Kopcovité, zalesněné území, ze kterého občas vyčnívají strmé skalní stěny s menšími vodopády, je pastvou pro oči. Na svazích roste hodně jedlých kaštanů (sází se tu už od šestnáctého století) i jiných stromů, opadané listy dodají krajině pestrobarevnost.
Lze také doporučit navštěvu prakticky neznámých pravěkých lokalit. Síť megalitických památek, menhirů a dolmenů, je zde nejhustší v celém Středomoří!
Polischellu svádí ke kaňoningu
Trekingovou legendou je GR 20, nejtěžší vysokohorská stezka Evropy. Měří téměř 200 kilometrů a zabere nejméně 14 dní. I když vede fantastickou krajinou, celou ji absolvuje jen pár fyzicky hodně zdatných jedinců, většině stačí projít si vybrané nejhezčí úseky.
Z trasy lze odbočit do Korsických Alp, kaskád Polischellu, kde je možné provozovat stále oblíbenější canyoning (kaňoning) v kouzelném prostředí skal a lesů.
Půvabná jsou i přírodní jezírka na řekách Solenzara a Tavignano, zalíbí se vám jistě i v povodí říčky Vecchio. Čas na venkově plyne jen zvolna, v oblastech Costa Verde či Castagniccia turismus téměř neznají. Pokud přijde někdo cizí, zvědavě ho okukují…
Rybáři tady mají zně
Protože túry často vedou opuštěnou krajinou, musí se naplánovat, aby večer skončily někde v údolí, nebo, ještě lépe, v malebných rybářských vesničkách.
Hodně jich je na poloostrově Cap Corse, odkud za svítání vyrážejí rybáři na lov. Poté, co se vrátí, si lze pochutnat na čerstvých garnátech, chobotnicích či jiných, právě vytažených mořských potvorách. Předtím se hodí dát si lahodný místní aperitiv.
Jmenuje se stejně, vyrábí se už od 19. století z vína Muškát červený a servíruje se s kostkami ledu. V okolí jsou k mání i likéry ochucené myrtou, cedráty či kaštany.
Sladkostem uniknete jen stěží
Místní kuchyně je mixem lehké a zdravé stravy i kalorických bomb v podobě hustých polévek, v nichž doslova stojí lžíce.
Delikatesou jsou sýry, nejproslulejší broccio se dělá z kozího či ovčího mléka. Specialitami jsou veau aux olives (telecí na olivách), civet de sanglier (ragů z divočáka s přísadou různých koření), agneau corse (jehněčí s česnekem, rozmarýnem a brambory) a stuffatu (dušené maso s těstovinami).
Korsičané „ujíždějí“ na sladkém, oblíbené jsou canistrelli, sušenky ochucené citrónem, anýzem, hrozinkami, mandlemi a vlašskými ořechy.
Často používají u nás neznámou aromatickou kaštanovou mouku, třeba na koblihy beignet, do nichž přidávají i sýr.
Výborný z ní je rovněž flan a la farine de châtaigne, jednoduchý koláč. I když ostrov Korsika spadá pod Francii, místní milují k dezertům silné espreso…