Čínská hora Chua-šan se slavným Srázem tisíce stop je považována za jednu z nejnáročnějších stezek světa a k výstupu je potřeba notná dávka odvahy. Na druhou stranu je to pro příznivce adrenalinu výzva i neopakovatelný zážitek.
Sice byla v posledních letech, kdy přibylo odvážných turistů, jakž takž zabezpečena, ale stále stačí jeden neopatrný krok ke zřícení do mnohasetmetrové hlubiny.
Dvě hodiny cesty odsud leží bývalá metropole
Horu Chua-šan najdete v centrální oblasti Číny, asi dvě hodiny od města Si-an, které bylo kdysi metropolí Říše středu a zároveň i jedním z největších a nejbohatších na světě.
V něm a v jeho okolí lze obdivovat památky, které zbyly po jedenácti vládnoucích dynastiích, zvláště Čchin, Chan a Tang. Bohužel vliv mocenských rodů se časem vytratil a s tím i věhlas bývalé metropole.
Mniši túru zvládali bez jištění
Ale zpátky na Chua-šan. Horu dříve nejčastěji zdolávali mniši a poustevníci, kteří si jejím pokořením chtěli dokázat sílu své vůle, případně najít novou životní cestu.
Bez horolezeckého vybavení to byl pozoruhodný sportovní výkon. Dnes mají být všichni turisté oficiálně vybaveni prsním úvazem v kombinaci se sedacím, i když ne každý to dodržuje, kontrola je spíše namátková…
Lenochy i nemohoucí spasí lanovka
Nicméně kdo by se rozhodl zdolat horu jen tak na lehko, v teniskách a džínách, bude mít smůlu, moc vysoko se nedostane, není to jako výlet na Sněžku.
Je pravda, že Chua-šan je jen asi tak o 500 metrů vyšší, ale pokud jde o náročnost výstupu, nedá se to absolutně srovnat. Zájem turistů ovšem neunikl úřadům, nakonec soudruzi mají přehled, takže v roce 1990 postavili na dobře přístupném místě lanovku.
Ta vyveze bez námahy (nejen) lenochy od úpatí až na samotný vrcholek a zase zpátky. Není tedy vůbec laciná, ale za exkluzivitu se platí všude na světě.
S výškou stoupá také obtížnost
Trochu nespravedlivé je, že kdo se rozhodne pro tradiční cestu, která slouží už od 3. století, moc neušetří, musí zaplatit za zapůjčení patřičné výbavy. Prvních několik set metrů je cesta příjemná a široká, pak přibývá kamenných stupňů.
S každým stoupáním výš se zmenšuje jejich šířka, po čase nezbývá než využít jištění a připnout se karabinou k ocelovým lanům a stále častěji využívat řetězů.
Úřady usilují o bezpečnost
V některých místech stezka vede jen po dvou uzounkých prknech, připevněných ke kolmé skalní stěně, ale místní úřady stále zdokonalují přístupové cesty. Nejhorší a nejnebezpečnější úsek, Sráz tisíce stop, navíc už před pár lety uzavřely.
Nicméně úplatky dělají své. Pokud si někdo troufne riskovat život kvůli výhledu, který jen tak někde nezažije, má možnost.